Diplomová práce se zabývá tématem sledování osob a věcí a jeho problematickými aspekty. Sledování osob a věcí spolu s předstíraným převodem a použitím agenta přísluší mezi operativně pátrací prostředky. Operativně pátrací prostředky patří mezi hojně užívaný prostředek k odhalování závažné kriminality, nejčastěji drogové. Cílem této práce je uceleně uchopit problematiku sledování osob a věcí a věnovat se sporným otázkám, které v souvislosti s ním vyvstávají, a o kterých se vede diskuze v odborných kruzích. Mezi taková výkladová či aplikační úskalí, se kterými se musí praxe potýkat, patří např. otázka rozdílného povolovacího režimu u jednotlivých druhů sledování, odlišnost právní úpravy od odposlechů zakotvených v §§ 88 a 88a TŘ, otázka, jaké prostory lze řadit pod pojem obydlí či použití důkazů získaných sledováním v jiné trestní věci, než pro kterou bylo sledování povoleno. U sporných bodů uvádím množství názorů odborníků, které jsou doplněny mým stanoviskem. Práce ve velké části pojednává o tzv. prostorových odposleších, které jsou v současnosti velmi aktuálním tématem. Současně diplomová práce přináší návrhy de lege ferenda, které by se vzhledem k připravované rekodifikaci trestního řádu, mohly jevit jako vhodné pro budoucí právní úpravu. Diplomová práce převážně vychází z judikatury českých soudů a Evropského soudu pro lidská práva a odborných článků, ale samozřejmě je doplněna i komentářovou literaturou a monografiemi.This thesis is focused on monitoring and interceptioning of individuals and objects and related issues. Monitoring and interceptioning of individuals and objects is part of the concept of operational investigative means. Other means of this nature, such as pretended transfer and use of an agent, are mentioned alongside. Operational investigative means are commonly used to detect serious crime, most often drug crime. The aim of this thesis is to cover the researched topic in a comprehensive way and to explain the key issues that are discussed recently among experts. From among numerous inconsistencies of interpretation that appear, the question of different permission mode for particular types of interception, inconsistent legislation in the interception according to Section 88 and 88a of the Code of Criminal Procedure, protection of the inviolability of a dwelling or usability of evidence in a case different for which the interception was permitted, are mentioned. I present different opinions of experts as well as my own. The thesis deals with spatial interception in a significant scope, touching a very recent topic. It also offers possible proposals for Lex ferenda. The thesis draws on the case law of Czech courts and the European Court of Human Rights, moreover it is amended with related scientific and professional literature.