Cílem práce bylo zjistit změny stavu hydratace u profesionálních dorosteneckých hráčů ledního hokeje. Testování se podrobilo 23 hráčů (16,2 ? 0,5 let, 179,3 ? 7,4 cm, 72,5 ? 7,7 kg a 22,5 ? 1,6 kg?m-2 BMI). Změny stavu hydratace byly zjišťovány při čtyřech měřeních. Tři měření byla při tréninkové jednotce a jedno měření při soutěžním utkání. Bylo zjištěno, že hráči se v průměru nacházeli před výkonem i po výkonu v pásmu závažné hypohydratace, a to před výkonem 1,033 ? 0,005 a po výkonu 1,036 ? 0,003. Průměrně hráči přijali při výkonu 663 ? 185 ml?h-1 tekutin, což lze charakterizovat jako odpovídající množství vzhledem ke kapacitě trávicího traktu vstřebávat tekutiny během zatížení. Procentuálně hráči ztratili 0,73 ? 0,32 % tělesné hmotnosti po výkonu, což nelze hodnotit jako závažné a výkon hráčů při ztrátách do 2 % tělesné hmotnosti by neměl být negativně ovlivněn. Vztah mezi specifickou hustotou moči a subjektivním hodnocením příjmu tekutin se ukázal dle korelačního koeficientu jako relativně přímo závislý pouze v 1. měření (r=0,6036, 0,5096). Výsledky naměřené specifické hustoty moči před zatížením potvrzují, že většina hráčů nehodnotila svůj denní příjem správně. Bylo zjištěno, že stav hydratace hráčů v ledním hokeji v této věkové skupině je před výkonem i po výkonu výrazně nedostatečný a je nutné, aby sportovci byli správně a věcně informováni o důležitosti hydratace.The aim of the thesis was to determined changes in the hydration status of professional youth ice hockey players. In the thesis 23 players were tested (16,2 ? 0,5 years, 179,3 ? 7,4 cm, 72,5 ? 7,7 kg a 22,5 ? 1,6 kg?m-2 BMI). Four measurements were performed to observe and detect changes in the hydration status. Three measurements were performed in the training unit and one in the competition. It was found that the players were on average in the serious hypohydration zone before and after performance, 1,033 ? 0,005 and 1,038 ? 0,003 respectively. On average, the players received 663 ? 185 ml?h-1 of fluids during the performance, which can be characterized as adequate in relation to the capacity of the digestive tract to absorb fluid during performance. Percentually, players lost 0,73 ? 0,32 % of body weight after exercise, which cannot be considered serious and at losses of up to 2 % of body weight of players the performance should not be adversely affected. The correlation between specific urine density and subjective evaluation of fluid intake appeared to be relatively directly dependent only in the first measurement (r=0,6036, 0,5096) according to the correlation coefficient. The results of the measured specific urine density before loading confirm that most players did not evaluate their daily intake correctly. It has been found that hydration status of ice hockey players in this age group is significantly inadequate both before and after the performance and it is necessary that athletes are properly and factually informed about the importance of hydration.