Number of the records: 1
Psychologické aspekty rodičovské péče o děti s narušenou komunikační schopností
Title statement Psychologické aspekty rodičovské péče o děti s narušenou komunikační schopností [rukopis] / Hana Pavlíčková Additional Variant Titles Psychologické aspekty rodičovské péče o děti s narušenou komunikační schopností Personal name Pavlíčková, Hana (dissertant) Translated title Psychological aspects of parental care for children with with communication disorders Issue data 2019 Phys.des. 90 s. : schémata, tab. + Podklady pro zadáni vskp Note Ved. práce Petra Potměšilová Oponent Zuzana Ledvoňová Another responsib. Potměšilová, Petra, 1974- (thesis advisor) Ledvoňová, Zuzana, (opponent) Another responsib. Univerzita Palackého. Filozofická fakulta. Katedra psychologie (degree grantor) Keywords narušená komunikační schopnost * vývojová dysfázie * rodičovství * rodičovská péče * resilience * communication disorders * specific language impairment (SLI) * developmental dysphasia * parenthood * parental care * resiliency Form, Genre diplomové práce master's theses UDC (043)378.2 Country Česko Language čeština Document kind PUBLIKAČNÍ ČINNOST Title Mgr. Degree program Navazující Degree program Psychologie Degreee discipline Psychologie book
Kvalifikační práce Downloaded Size datum zpřístupnění 00232759-344327988.pdf 18 1.8 MB 28.03.2019 Posudek Typ posudku 00232759-ved-674982724.pdf Posudek vedoucího 00232759-opon-545235221.docx Posudek oponenta Průběh obhajoby datum zadání datum odevzdání datum obhajoby přidělená hodnocení typ hodnocení 00232759-prubeh-865874120.jpg 25.11.2016 28.03.2019 23.05.2019 2 Hodnocení známkou
Diplomová práce se věnuje tématu psychologických aspektů rodičovské péče u dětí s NKS. Teoretická část předkládá terminologické vymezení sledované oblasti a seznamuje s výzkumnými poznatky. Empirickou část tvoří kvalitativní výzkum na úrovni případových studií, v nichž byla data získána prostřednictvím polostrukturovaných interview realizovaných s 10 respondenty tvořícími 5 párů osob ve věku 35-46, pečujících o dítě s vývojovou dysfázií. Data byla zpracována s ohledem na požadavek vytvořit mnohočetnou případovou studii s prvky fenomenologického přístupu při současném užití standardizované psychodiagnostické metody Logo-testu E. Lukasové. Spolu s obrazem žité zkušenosti zpracovaným formou mnohačetné kazuistické studie jsou představeny odpovědi na výzkumné otázky týkající se způsobů, jak péče o dítě s NKS ovlivňuje život rodičů, jaké faktory mají vliv na jejich celkové zvládání situace a jak svou situaci prožívají. V prožívání rodičů patří mezi nejnáročnější momenty období před stanovením diagnosy, ale též okamžik jejího zjištění. Spolu s reakcemi okolí bývají tyto aspekty u rodičů spojeny s úzkostí i obavami. Coby nejvýraznější podpůrné faktory při zvládání situace vystupují rodina a spolupracující odborníci. Kvalita prožívání reflektovaná prostřednictvím interview se u žádného z respondentů významným způsobem nelišila od závěrů použité standardizované diagnostické metody.This thesis deals with the topic of psychological aspects of parenting a child with SLI. The theoretical part presents the terminological definition of the monitored area and introduces research findings. The empirical part represents qualitative research at case studies, in which the data were obtained through semi-structured interviews with 10 respondents consisting of 5 pairs aged 35-46 years, caring of a child with developmental dysphasia. The data The data were processed with an aim to create a multiple case study with a view to the phenomenological approach while using the standardized psychodiagnostic method - Logo-test by E. Lukas. Along with the picture of lived experience in the form of a multiple case study, answers to research questions on how parenting a child with SLI affects parents' lives, what factors affect their overall management of the situation and how they experience their situation are presented. In the experience of parents, the most challenging moments are the periods before diagnosis, but also the moment of its detection. Along with the reactions of the environment, these aspects are often associated with anxiety and distress. As the most distinctive supportive factors in coping with the situation, the family and cooperating experts are mentioned. The quality of life experience was not significantly different from findings of the used standardized diagnostic method for any of the respondents.
Number of the records: 1