Úvod: Kvalita života patří k hlavním sledovaným parametrům v studiích testujících sekundární prevenci nebo akutní léčbu cévní mozkové příhody (CMP). Cíl: Cílem práce bylo zjistit, zda se liší kvalita života u soběstačných pacientů po CMP ve srovnání s kontrolní skupinou a které faktory ovlivňují kvalitu života u pacientů s aterosklerotickým postižením karotid. Soubor a metodika: Do studie byli zařazeni soběstační pacienti, dispenzarizováni v neurosonologické laboratoři pro stenózu karotické tepny 20%, ve věku 5080 let, kteří v posledním roce neprodělali závažné onemocnění v posledních 12 měsících, neměli demenci nebo psychiatrické onemocnění a podepsali informovaný souhlas. Všichni pacienti vyplnili 2 standardizované dotazníky kvality života (WHOQOL-BREF, EQ-5D-3L) a vizuální škála bolesti, byly získány anamnestická data (věk, pohlaví, sociální situace, nemoci a léky), byl změřen krevní tlak a body mass index (BMI). Pacienti s CMP v anamnéze byli zařazeni do skupiny A, ostatní pacienti byli zařazeni do kontrolní skupiny B. K identifikaci faktorů ovlivňujících jednotlivé domény v dotaznících kvality života byla použita logistická regresní analýza. Výsledky: Z 584 konsekutivních pacientů splnilo zařazovací kritéria 504 pacientů, z nichž 344 vyplnilo kompletně oba dotazníky kvality života 145 pacientů po CMP (78 mužů, věk 70,4?7,0 let), 199 pacientů v kontrolní skupině (86 mužů, věk 68,9?8,3 let). Pacienti po CMP se od pacientů v kontrolní skupině nelišili v žádné doméně dotazníku WHOQOL-BREF fyzické zdraví (p=0,09), psychologická stránka (p=0,45), sociální vztahy (p=0,34), prostředí (p=0,45); v hodnocení kvality života (p=0,16), hodnocení současného zdravotního stavu (p=0,57), spokojenosti se zdravotním stavem (p=0,44), pohyblivosti (p=0,22), sebeobsluze (p=0,07), běžných denních činnostech (p=0,23), bolesti (p=0,53) ani úzkosti (p=0,63). Nezávislým prediktorem horší kvality života ve všech doménách byla bolest. Fyzickou doménu negativně ovlivňovala nižší úroveň vzdělání a vyšší krevní tlak. V psychologické doméně měly nižší kvalitu života ženy, v doméně sociálních vztahů naopak muži. Ženské pohlaví a vyšší krevní tlak byly spojeny s horším hodnocení spokojenosti se zdravotním stavem. Spokojenost s kvalitou života byla negativně ovlivněna tím, když respondenti žili sami, pokud měli nižší vzdělání a vyšší diastolické krevní tlak. Doménu pohyblivosti negativně ovlivňoval vyšší věk, mužské pohlaví, stav, kdy respondenti žili sami, nižší úroveň vzdělání a vyšší BMI (ve všech případech p0.05). Závěr: Soběstační pacienti po CMP nemají zhoršenou kvalitu života. U pacientů se stenózou karotidy ovlivňuje kvalitu života bolest, krevní tlak, BMI, úroveň vzdělání, život s partnerem, věk a pohlaví.Introduction: Quality of life is one of the main endpoints in stroke prevention or acute stroke treatment studies. Aim: The study aimed to assess a quality of life of self-sufficient post-stroke patients compared to control group and to identify risk factors affecting the quality of life of patients with carotid stenosis. Methods and Sample: Self-sufficient patients (5080 years of age) with 20% carotid artery stenosis followed in the neurosonology laboratory, and without any severe illnesses within the last 12 months, dementia, or psychiatric disorders were selected for the study after signing the Informed Consent. Patients completed two standardized quality of life questionnaires (WHOQoL-BREF and EQ-5D-3L) and a visual pain scale, provided covariate variables (age, gender, education, social situation, comorbidities and medication,), and the blood pressure and body mass indexes were recorded. Patients with a history of stroke were allocated to the Group A, stroke-free patients were allocated to the control Group B. Logistic regression was used to identify factors affecting the individual domains of quality of life questionnaires. Results: Totally 502 out of 584 consecutive patients passed inclusion and exclusion criteria. Out of them 344 patients filled in both quality of life questionnaires completely 145 poststroke patients (78 males, aged 70.4?7.0 years), 199 control group patients (86 males, aged 68.9?8.3 years). Post-stroke patients did not differ from patients in control group in any domain of WHOQOL-BREF questionnaire physical health (p=0.09), psychological status (p=0.45), social relationships (p=0.34), environment (p=0.45); in evaluation of quality of life (p=0.16), present health status (p=0,57), health status satisfaction (p=0.44), mobility (p=0.22), selfservice (p=0.07), activities of daily living (p=0.23), pain (p=0.53) nor anxiety (p=0.63). An independent predictor of worse quality of life in all domains was pain. Independent factors decreasing the quality of life were lower level of education and blood pressure in the physical health domain, female gender in the psychological domain, and male gender in the social relationships domain. Independent factors decreasing satisfaction with health status were female gender and higher blood pressure. Factors negatively influencing the satisfaction with the quality of life were living alone, lower level of education, and higher diastolic blood pressure. Factors negatively influencing mobility were age, male gender, living alone, lower level of education, and higher body mass index (p0.05 in all cases). Conclusions: Self-sufficient post-stroke patients have not decreased quality of life. Pain, blood pressure, body mass index, education level, living alone, gender, and age were associated with the quality of life in patients with carotid stenosis.