Cílem této práce je studium využitelnosti aplikace metody "digestive ripening" na lyosoly stříbra a zlata připravených jinými metodami, než je originální metoda "digestive ripening", a to v závislosti na použitém stabilizátoru. Je posuzována velikost a šíře velikostní distribuce připravených nanočástic. Jako problém metody se v případě nanočástic zlata jeví malá výtěžnost nanočástic po rekrystalizaci.The aim of this work is to study the applicability of the method of digestive ripening on silver and gold nanoparticles prepared by methods other than the original method of digestive ripening, depending on the used stabilizing agent. The size and width of the size distribution of the prepared nanoparticles are study. As a problem with the method, in the case of gold nanoparticles, is low yield of nanoparticles after recrystallization.