Tato páce posuzuje příhodnost podzemních návnadových pastí pro vzorkování půdní makrofauny. Jedná se o nepříliš používanou metodu, která by mohla nahradit odběr půdních vzorků. Srovnány byly celkem tři metody: padací zemní pasti, půdní vzorky a podzemní návnadové pasti. Posuzována byla početnost úlovku a druhová pestrost v odběrech z jednotlivých typů metod, použitých v prostředí listnatého lesa. Z výsledků vyplývá, že neúčinnější jsou pasti padací, které však zachycují specifické spektrum epigeicky aktivních živočichů, zatímco půdní vzorky a podzemní návnadové pasti mají velmi podobný charakter úlovku. Nicméně podzemní návnadové pasti mají nižší početnost úlovku než klasické půdní vzorky. Ideální délka expozice podzemních návnadových pastí je osm týdnů a více.The thesis evaluates the suitability of litter bags for sampling of soil macrofauna. This less usual method could be an useful replacement for soil sampling. Three methods were compared: pitfall traps, soil samples and subsurface litter bags. The abundance and number of species were compared among samples of these methods used in deciduous forest environment. The results indicate that the pitfall traps are the most effective but for ground dwelling species predominantly. The soil samples and litter bags give similar structure of sampled communities though the litter bags are less efficient in number of caught invertebrates. The best lenght of exposition of litterbags seems to be period of eight weeks or more.