V úvodní části své bakalářské práce jsem provedl stručný souhrn historie dolanské Kartouzky a stručný přehled geologie jejího okolí. Během vlastní práce byly petrograficky a geochemicky studovány vzorky stavebních materiálů. Horninové vzorky jsem petrograficky klasifikoval jako petromiktní slepenec, drobu, arkózu, křemenný pískovec a lumachelu. Slepence a droby pocházejí z okolních výchozů nízkojesenického kulmu, zatímco kamenické prvky vytvořené z arkóz, křemenných pískovců a lumachely byly importovány ze vzdálenějších lokalit (pravděpodobně z okolí Uničova, Maletína a Služína). Dále je v práci popsána malta, hrubozrnná stavební keramika (cihly) a jemnozrnná stavební keramika. Dále jsem stanovil fázové složení expandovaných břidlic obsažených v cihlách a břidlic expandovaných v laboratorních podmínkách a na základě toho stanovil, že se jedná o jílovou břidlici víceméně shodného složení tedy pravděpodobně těžené na téže lokalitě.In the first part of this thesis I summarized history of the Kartouzka Monastery and geological situation of wider surroundings. My own work was focused to petrography and geochemistry of materials used for construction of this building. The rock samples were classified as conglomerate, greywacke, arcose, quartzose sandstone and lumachella. The conglomerates and greywackes originated from adjacent outcrops of the Nízký Jeseník Culm, whereas the architectonic elements formed by arcose, quartzose sandstone and lumachella were imported from farther sites (probably form the surroundings of Uničov, Maletín and Služín). In addition, mortar, coarse-grained ceramics (bricks) and fine-grained ceramics are described. I also determined the phase composition of fragments of expanded shales from bricks and had compare it with those of artificially ? expanded local shale. I suggest that both shales had similar composition and may have been originated from the same locality.