Cílem této práce bylo zkoumat, jakým způsobem vnímají rodilí mluvčí češtiny znělost na konci slova v češtině a angličtině. Pozornost byla soustředěna na proměnlivost délky předcházející samohlásky, která v angličtině slouží jako klíč i identifikaci znělosti následující souhlásky v kodě, a to, zda se tento jev vyskytuje i v češtině, která tuto koncovou znělost nedovoluje. Nalezení tohoto jevu by implikovalo, že neutralizace znělosti na konci slova je v češtině neúplná. Dále bylo zkoumáno to, zda se promění přesnost rozlišování znělosti na konci slova v průběhu procesu osvojování si cizího jazyka (v tomto případě angličtiny).The aim of this thesis was to investigate how Czech native speakers perceive word-final voicing in Czech (their native language) and in English (their second language). The main focus was the vowel duration variation which serves as a cue to final voicing in English. This thesis tried to examine if such effect exists also in Czech which would imply that regardless the final devoicing rule which operates in this language, the neutralization of the word-final voicing is incomplete. It was also examined how the accuracy of the perception of final voicing would change in the course of second language acquisition.