Disertační práce se zabývá problematikou kritických momentů manažerské praxe a jejich dopadem na osobní krize manažerů a manažerek. Práce si klade za cíl prozkoumat příčiny těchto kritických momentů, způsoby, jakými manažeři a manažerky tyto momenty zvládají, a význam těchto zkušeností pro jejich další profesní směřování. Na základě kvalitativního výzkumu mezi 15 manažerkami a manažery z různých odvětví práce identifikuje pět hlavních příčin vedoucích k osobním krizím, a to 1) opakující se rutinní práci, 2) extrémní pracovní nasazení, 3) opakované problémy i přes změny pracovní pozice, 4) dlouhodobé udržování nejistých projektů a 5) nemožnost dalšího růstu a vzdělávání. Ve všech případech hrály roli narušené mezilidské vztahy a absence sociální opory. Ke zvládání osobních krizí manažeři využívali strategii hluboké sebereflexe a přehodnocení dosavadních předpokladů. To jim umožnilo krizi přeformulovat jako příležitost k životní změně, nalezení nové práce či osobnímu a profesnímu růstu. Byly identifikovány tři typy přerámování krize: 1) krize jako příležitost k životní změně a objevení nových hodnot, 2) krize jako možnost nové manažerské práce v lepším prostředí, 3) krize jako šance k rozvoji sebe i ostatních v současné pozici. Práce obsahuje řadu doporučení pro oblast řízení lidských zdrojů. Doporučuje mimo jiné zavést analýzu kritických momentů do procesů výběru, adaptace a hodnocení pracovního výkonu manažerů. Dále práce navrhuje školící programy zaměřené na zvládání krizí, mentoring či sledování indikátorů v rámci balanced scorecard. Závěrem práce shrnuje teoretické, praktické a ekonomické přínosy. Teoreticky disertační práce rozšiřuje konceptuální rámce pro pochopení vzniku a zvládání osobních krizí manažerů. Pro praxi poskytuje konkrétní návrhy pro řízení lidských zdrojů v této oblasti. Práce také poukazuje na vysoké náklady podniků a organizací spojené s nezvládnutím kritických momentů v manažerské praxi. Disertační práce se skládá z pěti hlavních kapitol. První kapitola poskytuje teoretické ukotvení problematiky řízení lidských zdrojů a kritických momentů manažerské praxe. Druhá kapitola popisuje použitou výzkumnou metodu kombinující interpretativní fenomenologickou analýzu a zakotvenou teorii. Třetí kapitola prezentuje klíčová zjištění kvalitativního výzkumu, konkrétně identifikované příčiny osobních krizí manažerů, způsoby jejich zvládání a význam těchto zkušeností pro další kariérní směřování. Čtvrtá kapitola syntetizuje výsledky výzkumu do série doporučení pro oblast řízení lidských zdrojů. Jde například o zavedení analýzy kritických momentů do procesů výběru a hodnocení manažerů, mentoring či sledování vybraných indikátorů. Pátá kapitola se věnuje ekonomickým dopadům nezvládnutých osobních krizí manažerů a argumentuje ve prospěch efektivního řízení lidských zdrojů v této oblasti.The dissertation deals with the issue of critical moments of managerial practice and their impact on the personal crises of managers. The thesis aims to explore the causes of these critical moments, the ways in which managers and managers manage these moments, and the relevance of these experiences for their future career direction. Based on qualitative research among 15 managers from different work sectors, it identifies five main causes leading to managers' personal crises: 1) repetitive routine work, 2) extreme workload, 3) recurrent problems despite job changes, 4) long-term maintenance of uncertain projects, and 5) inability to continue to grow and learn. In all cases, disrupted interpersonal relationships and lack of social support played a role. To cope with personal crises, managers used a strategy of deep self-reflection and reassessment of existing assumptions. This allowed them to reframe the crisis as an opportunity for life change, finding a new job or personal and professional growth. Three types of reframing crisis were identified: 1) crisis as an opportunity for life change and discovering new values, 2) crisis as an opportunity for a new managerial job in a better environment, and 3) crisis as a chance to develop oneself and others in one's current position. The paper contains a number of recommendations for the field of human resource management. Among other things, it recommends introducing critical moments analysis into the processes of selection, adaptation and evaluation of managers' work performance. Furthermore, the paper suggests training programs focused on crisis management, mentoring or monitoring indicators in the framework of the balanced scorecard. Finally, the thesis summarizes the theoretical, practical and economic contributions. Theoretically, the dissertation extends conceptual frameworks for understanding the emergence and management of managers' personal crises. For practice, it provides concrete suggestions for human resource management in this area. The thesis also highlights the high costs of enterprises and organisations associated with the failure to manage critical moments in managerial practice. The dissertation consists of five main chapters. The first chapter provides a theoretical grounding of human resource management and critical moments in managerial practice. The second chapter describes the research methodology used, combining interpretive phenomenological analysis and grounded theory. The third chapter presents the key findings of the qualitative research, specifically the identified causes of managers' personal crises, ways of coping with them, and the relevance of these experiences to future careers. The fourth chapter synthesizes the research findings into a series of recommendations for the field of human resource management. These include, for example, the introduction of critical moments analysis into the processes of selecting and evaluating managers, mentoring, and monitoring selected indicators. The fifth chapter looks at the economic impact of unmanaged personal crises of managers and argues in favour of effective human resource management in this area.