Cílem této práce bylo zpracovat, jak dívky s poruchou příjmu potravy vnímají své onemocnění a jaké postoje k jejich nemoci mají jejich matky. Teoretická část vymezuje poruchy příjmu potravy a rodinný kontext zaměřený na vazby mezi matkou a dcerou včetně přítomnosti poruchy příjmu potravy. Praktická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu, který za pomocí polostrukturovaných a externalizačních rozhovorů mapuje jednotlivé aspekty nemoci dcer. Dále tyto metody zjišťují jednotlivé postoje a pocity jejich matek během nemoci svých dcer. Pro analýzu získaných dat byla využita interpretativní fenomenologická analýza. Výzkumu se účastnilo 5 matek a 5 jejich dcer s poruchou příjmu potravy. Z výsledků vyplývá, že dcery uváděly za počátek nemoci nízké sebevědomí, šikanu, vliv vrstevníků a osobní predispozice. Dále uvedly, že poruchu příjmu potravy vnímaly jako únik z problémů, kompenzaci či pomalou sebevraždu. Z výsledků matek vyplývají negativní emoce jako bezmoc a zoufalství, které pociťovaly během nemoci svých dcer. Dále výsledky poukázaly na problematické vztahy mezi matkou a dcerou během nemoci, které se ale v průběhu léčby velmi zlepšily díky vzájemnému porozumění a empatii.The topic of this work was to work out how girls with eating disorders, perceive their illness and what attitudes to their illness their mothers have. The theoretical part describes eating disorders and the family context, focusing on the relationship between mother and daughter with the presence of eating disorders. The practical part is focused on the research, which with the help of semi-structured and externalization interviews, charts the individual aspects of the daughter´s disease. Furthermore, these methods determine the individual attitudes and feelings of their mothers during the illness of their daughters. To analyze the obtained data was used the interpretative phenomenological analysis. Five mothers and five of their daughters with eating disorders participated in the research. As a result, daughters reported low self-esteem, bullying, peer influence and personal predisposition as the triggering point of the disease. They also stated that they lived the eating disorder as an escape from problems, compensation or slow suicide. The results of the mothers show negative emotions such as helplessness and despair, which they felt during the illness of their daughters. Furthermore, the results point out very problematic relationships between mother and daughter during the illness, which greatly improved during the treatment due to mutual understanding and empathy.