Úvod Onemocnění dýchacích cest způsobovaná anorganickými prachy představují stále závažný medicínský problém. Následky expozice těmto prachům zvláště s fibrogenním účinkem se totiž projevují s mnohaletou latencí. Práce se dělí na tři části. První dvě jsou věnovány problematice osob dříve profesionálně exponovaných azbestu a vychází z praktické klinické problematiky následné preventivní péče o tyto osoby. Třetí se věnuje vzácným formám zaprášení plic. Soubor a metodika Výzkumný soubor tvořilo 326 osob (248 mužů, 78 žen) průměrného věku 59,1 let (SD 9,8, rozmezí 3783 let). Jednalo se o osoby profesionálně exponované prachu s obsahem azbestu, které byly od r. 2009 do 06/2013 vyšetřeny na Klinice pracovního lékařství v Olomouci v rámci následné preventivní péče, dispenzarizovány pro již dříve zjištěná onemocnění způsobená expozicí azbestu nebo odeslány odborným lékařem k posouzení profesionality takového postižení. Celkem 315 pacientů pocházelo ze dvou velkých závodů zpracovávajících azbest a nacházejících se v Olomouckém kraji. Na jednom pracovišti (Závod A) se používal jak krocidolit, tak chryzotil, a na druhém (Závod B) v převažující míře pouze chryzotil. Zbylých 11 osob bylo exponováno na "Jiných pracovištích", kde se o přímé zpracování azbestu nejednalo. Všem pacientům byla odebrána anamnéza, bylo provedeno fyzikální interní vyšetření, předozadní prostý snímek hrudníku a základní spirometrické vyšetření metodou křivky průtok-objem. Vyšetření hladiny mezotelinu (SMRP) v séru bylo provedeno pomocí imunoenzymatického diagnostického testu Mesomark. Získaná data byla analyzována a srovnána v různých souvislostech v rámci jednotlivých částí práce. Výsledky V první výzkumné části bylo zjištěno, že nejčastěji uznávanou nemocí z povolání za dobu sledování byla hyalinóza pleury s 22 případy. Druhou nejčastější nemocí z povolání byl maligní mezoteliom s 16 případy. Bylo zjištěno, že výskyt onemocnění z azbestu byl statisticky signifikantně vyšší u osob vystavených vysoké prašnosti (p = 0,0003) a také podstatné míře kumulativní expozice (p = 0,002). Základní výzkumná hypotéza o vyšší nebezpečnosti krocidolitu vzhledem k pozdějšímu výskytu maligního mezoteliomu byla potvrzena, šlo o statisticky signifikantně významný rozdíl, p = 0,001. Ve druhé výzkumné části zabývající se užitečností měření sérového mezotelinu u osob exponovaných azbestu byl ověřen signifikantně vyšší výskyt elevovaných hodnot tohoto markeru u osob s maligním mezoteliomem (p < 0,0001). Vzhledem k malignímu mezoteliomu byla v celém souboru zjištěna vysoká specificita 96,2 % (95% CI 91,4 % 98,8 %) a negativní předpovědní hodnota 96,9 % (92,4 % 99,2 %). Senzitivita činila 75 % (47,6 % 92,7 %) a pozitivní předpovědní hodnota byla 70,6 % (44 % 89,7 %). Byly stanoveny i další specifické parametry validity diagnostického testu. V rámci třetí části byly publikovány tři práce, které tvoří přílohy dizertační práce. V rámci studia etiologie aluminózy bylo navrženo upřesnění znění příslušné položky Seznamu nemocí z povolání, což bylo v poslední novele nařízení vlády č. 295/1995 Sb., z r. 2014, jejíž přílohou je Seznam nemocí z povolání, akceptováno. Závěr Práce potvrdila důležitost následné preventivní péče o osoby v minulosti profesionálně exponované azbestu, protože umožňuje včasný záchyt onemocnění z azbestu s potřebnou péčí u iniciálních stádií zvláště maligních onemocnění a má i význam sociální vzhledem k možnosti odškodnění těchto postižených. Dlouhodobá vysoká incidence maligního mezoteliomu v Olomouckém kraji vedla k hledání dalších metod včasného záchytu této malignity v praxi, vhodnou metodou se ukázalo vyšetřování sérového mezotelinu jako biomarkeru pro tento nádor. Na základně provedené rešerše bylo akceptováno upřesnění položky týkající se onemocnění aluminoźou v nynějším platném znění nařízení vlády č. 295/1995 Sb., jehož přílohou je Seznam nemocí z povolání.Introduction Airway diseases caused by inorganic dusts still represent a serious medical problem. Consequences of exposures to inorganic dusts especially to those with a fibrogenic effect manifest themselves after many years of the period of clinical latency. The present dissertation is divided into three parts. The first two parts are dedicated to the issue of formerly occupationally asbestos-exposed persons and are based on the clinical preventive follow-up care for these individuals. The third part deals with some rare forms of pneumoconioses. Methods The research group comprised 326 participants (248 males, 78 females) with a mean age of 59.1 years (SD (9.8, between 3783 years). These individuals were formerly occupationally exposed to asbestos dust and from 2009 06/2013 all subjects received preventive care or were followed after having been diagnosed with diseases caused by exposure to asbestos or they were referred by other specialists to the occupational medicine examination to assess suspected asbestos-related diseases. 315 patients were employed in two major asbestos manufacturing plants in Olomouc Region. In one of those plants (Plant A) both crocidolite and chrysotile were processed and in the other plant (Plant B) chrysotile was used predominantly. Remaining 11 individuals were exposed in other workplaces without a direct asbestos processing. Mesothelin levels were measured with the Mesomark immunoenzymatic diagnostic assay. The obtained data were statistically analyzed and compared. Results In the first part of the dissertation it was found out that pleural hyalinosis with 22 cases was the most frequent occupational disease during the follow-up period. The second most common occupational disease was malignant mesothelioma with 16 cases. It was established that the occurrence of asbestos-related diseases was statistically significantly higher in individuals who were exposed to higher levels of dustiness (p = 0.0003) and also cumulative exposure (p = 0.002). The elementary hypothesis in terms of a more serious risk of the later development of malignant mesothelioma in the association with crocidolite exposure was confirmed, the difference was statistically significant, p = 0.001. In the second part dealing with the usefulness of serum mesothelin measurements in formerly asbestos-exposed persons it was found out that SMRP levels among patients with malignant mesothelioma were significantly higher (p < 0.0001). The high specificity 96.2 % (95% CI 91.4 % 98.8 %) and negative predictive value 96.9 % (92.4 % 99.2 %) for malignant mesothelioma were detected in the whole group. Sensitivity was 75 % (47.6 % 92.7 %) and positive predictive value was 70.6 % (44 % 89.7 %). Some other specific diagnostic validity parameters were determined as well. In connection with the third part three papers have been published and are incorporated in the dissertation in the part of "Appendices". As a result of the study of the etiology of aluminosis a draft specification of the current wording of a particular section of the List of Occupational Diseases has been accepted in the last amendment (year 2014). Conclusions The research confirmed the importance of the preventive follow-up care for previously occupationally asbestos-exposed individuals because it enables an early detection of asbestos-related diseases as well as an adequate care in initial stages especially of malignant diseases. It also has a social meaning relating to the possibility of compensation of the affected persons. A long-term high malignant mesothelioma incidence in the Olomouc Region led to the search for other methods of early detection of this tumor in medical practice. Serum mesothelin seems to be a suitable biomarker for this tumor. Based on the literature review the amendment of the particular aluminosis concerning section of the List of Occupational Diseases has been accepted.