Pozitivní opatření na základě rasy představují velmi citlivé téma, které se stalo nedílnou součástí vládních politik ve většině zemí světa. Nicméně snaha o dosažení rovnosti se v případě Spojených států amerických postupem času dostala i mimo rámec státní regulace, když se iniciativy v této otázce chopily vysoké školy a skrze pozitivní opatření v procesu přijímání nových studentů ke studiu začaly výrazně ovlivňovat demografické složení jedinců, nacházejících se ve vedoucích pozicích soukromého i veřejného sektoru. Netrvalo však dlouho a programy vysokých škol podporující pozitivní opatření se staly předmětem soudních sporů, které brzy dostaly i ústavněprávní rovinu. Tímto dlouhý, a dosud neskončený, vývoj pozitivních opatření na základě rasy v oblasti vysokého školství v USA započal.Česká republika je v souvislosti s výše vymezenými pozitivními opatřeními na zásadně odlišném místě co se vývoje této otázky týče. Zatímco problematika minorit je v širších souvislostech předmětem mnoha diskusí jak v odborném tak i laickém prostředí, samotná pozitivní opatření zůstávají obecně spíše v ústranní, a tím spíše pozitivní opatření v oblasti vysokého školství. Není tak divu, že se z hlediska vývoje této oblasti v našich podmínkách nacházíme na samotných začátcích.Ve své práci se po vymezení obecné problematiky rovnosti, diskriminace a pozitivních opatření zabývám právě okolnostmi, které by pozitivní opatření po jejich případném zavádění ze strany vysokých škol mohly čekat z pohledu ústavněprávních souvislostí. V tomto ohledu se do určité míry inspiruji historií problematiky ve Spojených státech amerických, kdy některé aspekty jejich vývoje přebírám jako východiska pro svou analýzu. Jsou to pak především odůvodnění pozitivních opatření, jak byla prosazována USA, a jejich následné implementace, jejichž možné využití v podmínkách České republiky testuji z pohledu konformity s ústavními požadavky.Race - based affirmative action programs prompt a very sensitive issue that has become an integral part of government policies in many countries all around the world. Nevertheless in the United states the efforts to make a more equal society have gone beyond state policies and regulation as many colleges across the country began affecting demographic composition at leading positions within both the public and the private sector through race consciousness in the admission process. However, it had not taken too long before first constitutional challenges came along. Here the long, and so far unfinished, development of race - based affirmative action in American higher education began. The Czech Republic seems to be at a considerably different place when it comes to affirmative action programs. While the general issues of minorities are widely debated on daily basis both in expert and laymen context, the topic of affirmative action seems to be left aside, let alone affirmative action in higher education. Therefore the reality of the Czech Republic being in the very beginnings of its dealing with issues related to race based affirmative action should not be surprising. After a general introduction into the arena of affirmative action and outlining the fundamental terms I go on to analyze the constitutional pitfalls that affirmative action programs may face when being implemented by Czech universities. In this regard I assume some aspects of the affirmative action debate that took place in the U.S. as premises for my analysis. Particularly it is the arguments and forms of implementations of affirmative action programs that I use in the context of Czech constitutional scrutiny to see whether these policies may have a place in the Czech legal system.