Práce zkoumá změny v oblasti vertikální dělby pravomocí, jež zakotvila do primárního práva Lisabonská smlouva. První kapitola se věnuje pojmu pravomoc, a to jak z pohledu práva EU, tak z pohledu čl. 10a Ústavy ČR a jejich vzájemného poměru. Obsahem druhé kapitoly je zásada svěřených pravomocí, přičemž je akcentována doložka flexibility a národní identita členských států. Třetí kapitola se zabývá kategorizací výslovně svěřených pravomocí z pohledu míry zapojení EU na přijímání právně závazných aktů. Následující kapitola se zaměřuje na zásadu subsidiarity a proporcionality, zejména na její politickou kontrolu ex ante, tzv. procedurou včasného varování. V rámci čtvrté kapitoly je diskutován další možný přenos pravomocí v souvislosti se zjednodušenými postupy pro přijímání změn zřizovacích smluv. Poslední kapitola obsahuje úpravu legislativního procesu dle Lisabonské smlouvy.The main research question is, what changes in the area of vertical division of competences were incorporated into primary law by the Treaty of Lisbon. The first chapter is devoted to the term and the concept of competence, both from the viewpoint of EU law, as well as from the viewpoint of Art. 10a of the Constitution of the Czech Republic and their mutual relationship. The second chapter contains a discussion of the principle of conferral, whereby the flexibility clause and national identity of member states are emphasized here. The third chapter deals with the categorization of expressly conferred competences. The subsequent chapter focuses on the principle of subsidiarity and proportionality, primarily on its political control ex ante, the so-called early warning procedure. Within the fourth chapter, the further possible transfer of competences is discussed in connection with the simplified revision procedures for the revision of the Founding Treaties. The last chapter contains the rules for the legislative procedures according to the Treaty of Lisbon.