Rakovina jater představuje třetí nejčastější příčinu úmrtí na rakovinu ve světě. Její kurativní léčba se opírá pouze o chirurgické zákroky. I když bylo a v současnosti je testováno velké množství chemoterapeutik, zatím žádnou takovou látkou ani jejich kombinací nedošlo k výraznému zlepšení stavu pacientů nebo alespoň k výraznému prodloužení doby přežití. Přístup, který vykazuje slibný protinádorový potenciál a je rozebrán v této práci, je založen na proteazomální inhibici. Proteazom je multiproteinový komplex eukaryotických buněk, který je zodpovědný za degradaci až 80 % buněčných proteinů. Proteazom je tak zapojen do spousty buněčných procesů, ať už se jedná o aktivaci signálních drah, regulaci buněčného cyklu nebo třeba roli při tvorbě antigenů. Jeho inhibice překvapivě vede k odumření rakovinných buněk, zatímco zdravé přežívají. Prvním schváleným inhibitorem proteazomu je bortezomib. Bohužel v terapii solidních nádorů vykazuje minimální efekt. Potenciál silné inhibice proteazomu je předpokládán také u disulfiramu, respektive jeho metabolitu dithiokarbamátu v komplexu s mědí. Praktická část této práce se zabývá stanovením cytotoxicity syntetického dithiokarbamátového komplexu s mědí na buněčné linii odvozené od karcinomu jater pomocí metody MTT testu. Přesný mechanismus působení komplexu Cu(DDTC)2 však ještě není zcela odhalen a je potřeba dalších studií v této oblasti. Výhodou terapie disulfiramem jsou mírné vedlejší účinky (oproti klasické chemoterapii) a také snadná dostupnost, protože se jedná o levný starý lék. Jeho používaní by nezatěžovalo zdravotnický systém a byl by dostupný i v chudých zemích.Liver cancer is the third most common cause of cancer mortality. Currently, only surgical resection is considered as the sole potentially curative treatment. Even though variety of agents has been tested, any of them or their combination has not provided significant benefits to patients. Other approach, that shows promising antitumor activity and is analysed in this thesis,is proteasome inhibition. The proteasome is a multiprotein complex of eukaryotic cells and it is responsible for degradation up to 80 % of cellular proteins. It is involved in many cellular processes such as activation of signalling pathways, regulation of cell cycle or formation of antigens. Its inhibition suprisingly leads to death of tumor cells but not to death of normal cells. Bortezomib is the first approved inhibitor of proteasome. Unfortunately, it is not enough effective in solid tumors. The potential of powerful proteasome inhibition is also attributed to disulfiram, respectively to its metabolite dithiocarbamate in complex with copper. Experimental part of this thesis deals with determinating of cytotoxicity of synthetic dithiocarbamate complex with copper on cell line derived from liver carcinoma. MTT test was used to evaluate the toxicity. The exact mechanism of action of the Cu(DDTC)2 complex is not fully elucidated and more research is needed. The advantages of usage of disulfiram are mild adverse effects and good availability due to its low price. Its usage would not burden on health care system and the drug would be available even in less developed countries.