Svazek obsahuje tři knihy veršů významného současného českého básníka, které vznikaly v letech 1990-2002.Šiktancovy sbírky z tohoto období dokumentují nové kvalitativní vzepětí v jeho tvorbě. Básník ustupuje od rozsáhlejších skladeb a do popředí svébytného básnického tvaru staví pevnou kompozici, směřující od vzrušeného dialogu ke kratšímu a stručnějšímu útvaru. Základním tématem Šiktancových básní se pak stává obraz zdevastované společnosti i hluboké mravní krize v lidských životech. Ke zdůraznění této problematiky používá Šiktanc virtuózního básnického slova, v němž se prolínají a střídají archaismy i neologismy, v některých případech zde dochází k obměně hovorové mluvy za záměrně stylizovaný knižní jazyk. K celkovému účinku příspívá i autorova osobitá metaforika, charakterizující biologicky i citově vyprahlou krajinu, v níž navzdory všemu je nám dáno žít.