Práce je zaměřena na studium bašského vývoje na lokalitách Libhošťská hůrka, kopec Hradisko, Vlčovice, lom Myslík, lom Ostružná, lom Kotouč a výchozy v řece Ondřejnici u Hukvald. Na lokalitách byl proveden litologický popis, fotodokumentace, odběr vzorků a měření terénní gamaspektrometrie. V laboratoři následovala rentgenová fluorescenční spektroskopie, optická mikroskopie, analýza těžkých minerálů, rtg difrakční analýza, hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a analýza celkové koncentrace uhlíku. Bylo vyčleněno devět faciálních tříd, které zahrnují sedimenty hemipelagického spadu, úlomkotoků, zrnotoků a turbiditních proudů. Faciální architektura přisuzuje sedimentaci jak proximální části submarinního vějíře, tak i distální části. Z minerálního hlediska je bašský vývoj chudý, dominuje křemen a karbonátový tmel nad litickými klasty prachovců či jílovců. Z těžkých minerálů v chlebovické facii a bašském souvrství dominují rutil a granát, v palkovickém dominuje zirkon. Z geotektonického hlediska lze stanovit provenienci zdroje materiálu do recyklovaného orogénu či kontinentálního bloku. K faciální analýze dopomohla geochemická analýza. Zrnitostní proxy (Si/Al, Zr/Rb) reagují dobře na litologické změny. Poměr K/Al se neosvědčil, jako nosiče těchto prvků určil živce, na které je bašský vývoj velice chudý, což potvrdila gamaspektrometrie, rentgenová difrakce i optická mikroskopie. Geochemie mimojiné též pomohla k určení hranice mezi bašským a palkovickým souvrstvím. Rozdíly jsou patrné na křivkách gamaspektrometrického signálu, Si/Al, Zr/Rb, K/Al a Rb/Sr. Litologickou změnu lze vidět makroskopicky i mikroskopicky.The work focuses on the study of the Baška subunit at Libhoštská hůrka, Hradisko hill, Vlčovice, Myslík quarry, Ostružná quarry, Kotouč quarry and outcrop in the Ondřejnice river near Hukvaldy. There was made lithological description, photodocumentation, sampling and field gamma spectrometry measurement. X-ray fluorescence spectroscopy, optical microscopy, heavy mineral analysis, X-ray diffraction analysis, ICP MS and total carbon concentration analysis followed in the laboratory. Nine facies classes were defined which include hemipelagic fallout sediments, debris flows, grain flows and turbidity currents. Facies represents the proximal part of the submarine fan and the distal part. These sediments are dominated by quartz and carbonate cement over lithic clasts of silt and clay. Most of heavy minerals are represented by rutile and garnet in the the Chlebovice facie and the Baška Formation, while zircon dominates in the Palkovice Formation. From a geotectonic point of view, the provenance of the source material can be established in a recycled orogene or continental block. Geochemical analysis well supported facies analysis. Grain size proxies (Si/Al, Zr/Rb) respond well to lithological changes. The K/Al ratio has not proved to be successful, it shows these elements are largely assigned to feldspars, which are very poor in the Baška subunit. It was also confirmed by gamma-ray spectrometry, X-ray diffraction and optical microscopy. However, geochemistry has also helped to define the boundary between the Baška Formation and the Palkovice Formation. The differences can be seen in the gamma spectrometric data curves, Si/Al, Zr/Rb, K/Al and Rb/Sr. The lithological changes can be seen macroscopically and microscopically.