V první polovině 20. st během kolektivizace docházelo ke scelování pozemků kvůli ekonomicky výhodnějšímu hospodaření. Z těchto důvodů vznikly rozlehlé lány zemědělských ploch, na kterých probíhalo intenzivní hospodaření. Během druhé poloviny 20. st se začala řešit problematika degradace půd, tudíž i větrná eroze a opatření proti ní. První část této práce se zabývá teoretickými východisky a obecnou problematikou větrné eroze. V druhé části se sledovaly faktory, které mohou ovlivňovat větrnou erozi v okolí neproudového větrolamu, který je tvořen více řadami vzájemně zapojených stromů a keřovým patrem z obou stran. Do těchto faktorů patří převládající směry větrů, rychlosti větrů, úhrny srážek, teplota, výška porostu či agrotechnická činnost. V praktické části proběhla instalace systému 5 pasivních deflametrů se zachycovacími nádobami ve čtyřech výškových úrovních nad zemí. Deflametry byly umístěny v 5 různých vzdálenostech od větrolamu. Dva deflametry byla instalovány na západní straně, která byla 9 měsíců sledované sezóny návětrnou stranou a 3 na východní straně, která byla návětrnou pouze 3 měsíce daného období. V měsíčních intervalech byly nádoby vyměňovány a zachycené částice gravimetricky vyhodnocovány v laboratoři. Zájmová lokalita leží na jižní Moravě v katastru obce Tasovice na Znojemsku. Z celoročních hodnot je patrné, že nejvyšší množství materiálu bylo zachyceno na deflametru D vzdáleném 130 m, který se po většinu sledované sezóny nacházel na západní - návětrné straně. Celkový součet průměrných měsíčních hodnot za celou sledovanou sezónu, tedy dvanáct měsíců, bylo v nejnižší výškové úrovni nad povrchem, tedy 15 cm nad zemí. V rámci explorační analýzy a následného testování analýzou variance se ovšem neukázaly žádné statisticky významné rozdíly mezi průměrným zachyceným množstvím částic a výškovými úrovněmi nad zemí a mezi průměrným zachyceným množstvím částic a vzdálenostmi deflametrů od větrolamu z důvodů nízkého počtu dat.During the first half of the twentieth century occurred consolidation of lands under collectivization because of economically more beneficial farming. It caused establishment of several hundreds of acres of vast fields on which intensive farming took place. In the second half of the twentieth century an issue of soil degradation started to be solved therefore wind erosion and measures against it also. First part of this thesis is concerned with theoretical solutions and general issue of wind erosion. In the second part was conducted observation of factors which may affect wind erosion in the surroundings of impermeable windbreak formed of multiple interconnected rows of trees and shrub floor from either side. These factors include prevailing directions of winds, velocity of winds, total precipitation, temperature, the height of growth and agrotechnical activity. In the practical part a system of five passive deflameters with passive trapsin four altitudinal levels above the ground was installed. The deflameters were spaced in five different lengths from the windbreak. On the west side were installed the two passive traps which were for nine months of monitored season windward side of the windbreak. Another three were installed on the east side which was windward for only three months of the given period. The traps were being switched in monthly intervals and captured particles gravimetrically assessed in a laboratory. Agricultural locality of interest lays in the southern Moravia-being strongly scourged by the wind erosion-in the land registry of a village Tasovice in Znojmo district. Yearlong values clearly show that the largest quantity of material was captured in deflameter D 426.5 feet away, being placed for most of the monitored season on the west - windward side of the windbreak. Total sum of average monthly values for the whole twelve-monthsmonitored season was at the lowest altitudinal level above surface 5.9 inches above ground. However, exploratory analysis and consequent analysis of variancy test showed that none statistically significant differences were found between average captured quantity of particles and altitudinal levels above ground. Similarly, between average captured quantity of particles and distances of deflameters from the windbreaks. Both are consequence of low number of data.