Práce se zabývá analýzou volebních preferencí na základě vlivu různých masových médií, která volič využívá v případě, že chce zůstat informován či se vzdělávat o politickém dění ve své zemi. Podle této skutečnosti se posléze rozhoduje, jakou politickou stranu si vybere při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Analyzováno bylo cekem šest prostředků masové komunikace, tedy televizní a rozhlasové vysílání, periodický tisk, internet jako celek, sociální sítě a reálná diskuze, které byly v kontingenčních tabulkách samostatně porovnány s volebními preferencemi jedinců. Pro ověření přímého vlivu individuálního média je součástí této analýzy rovněž popisná komparace věnující se pouze druhům periodického tisku a jejich přímému vlivu na volební preference jedince. Následně byly testovány čtyři hypotézy. První hypotéza (H1) zní: "voliči upřednostňující internet, sociální sítě a periodický tisk, budou volit spíše umírněnější, středo-pravicové a pravicové politické strany". Druhá hypotéza (H2) zní: "voliči upřednostňující televizní a rozhlasové vysílání, potažmo reálnou diskuzi, budou volit politické strany spíše středo-levicové, levicové, populistické nebo extremistické". Třetí hypotéza (H3) zní: "voliči upřednostňující bulvární média, respektive bulvární tisk, se budou řadit na pravolevé škále politické orientace spíše vlevo nebo si budou vybírat více populistické či extremistické politické subjekty". Poslední, čtvrtá hypotéza (H4) pak zní: "voliči, kteří čerpají informace ze seriózních zdrojů, respektive ze seriózního tisku, se budou na této škále řadit spíše vpravo". Hypotézy byly následně testovány prostřednictvím kvantitativních metod jako jsou bivariační analýza a deskriptivní statistika. Existence vztahu mezi proměnnými byla prokázána a ukázalo se, hypotézu H1 lze potvrdit. Hypotézu H2 není možné ani vyvrátit ani potvrdit a hypotézy H3 a H4 je možné na základě výsledných hodnot zcela vyvrátit.This thesis deals with the analysis of electoral preferences based on the influence of various mass media that is used by the voter in case he wants to stay informed or educated about the political situation in his country. According to this, it is ultimately decided which political party to choose during the elections to the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic. Six channels of mass communication, i.e. television and radio broadcasting, periodicals, the Internet as a whole, social networks and real-world discussions were analyzed, which were compared with the electoral preferences of individuals in the contingency tables. To verify the direct influence of individual media, this analysis also includes descriptive comparisons dealing only with the types of periodical press and their direct influence on the individual's preferences. Subsequently, four hypotheses were tested. The first hypothesis (H1) is that "voters preferring the Internet, social networks and periodicals will vote for more moderate, middle-right and right-wing political parties." The second hypothesis (H2) is that: "voters favoring television and radio broadcasting, or realistic debate, will be the political parties rather to be left-leftist, left-wing, populist or extremist." The third hypothesis (H3) is that "voters favoring tabloid media or tabloid presses will rank rather on the right-hand scale of political orientation rather to the left or will choose more populist or extremist political subjects." The last, fourth hypothesis (H4) is that "voters who draw information from serious sources, or from serious press, will be on the right." Hypotheses were subsequently tested using quantitative methods such as bivariate analysis and descriptive statistics. The existence of the relationship between the variables has been demonstrated and it has been shown that the H1 hypothesis can be confirmed. The hypothesis of H2 can not be either refuted or confirmed, and hypotheses H3 and H4 can be totally refuted on the basis of the resulting values.