Cílem diplomové práce je zjistit jestli je možno v rámci mezinárodního práva veřejného přičíst státům chování, které materiálně chápeme jako kybernetický útok. Za tím účelem bylo nejprve třeba zanalyzovat současný stav právní úpravy týkající se kybernetických útoků. Práce zmiňuje, že v současnosti neexistuje definice kybernetického útoku, nastiňuje však definice, které nejsou chápány jako závazné, pro ilustraci obsahu pojmu. Následně je vymezen pojem kybernetické operace, který je zástupným pojmem pro kybernetickou aktivitu, kterou mohou být porušeny normy mezinárodního práva. Práce dále rozebírá jednotlivé normy, které mohou být kybernetickou operací porušeny s praktickými příklady. Následně je zpracována teorie pojící se s přičítáním mezinárodně protiprávního chování státu dle Návrhu článků o odpovědnosti států. Na závěr je vymezeno, jak probíhá dokazování před mezinárodním soudním dvorem, pojmy důkazního břemene, důkazního standardu a možnost užití různých důkazních prostředků v řízení o kybernetické operaci. Práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly, kdy první se zabývá vydefinováním pojmu kybernetický útok, druhá obsahuje teoretické vymezení přičitatelnosti a třetí dokazování před mezinárodním soudním dvorem.The main aim of this thesis is to discover whether is it possible to attribute a cyber-attack in its material meaning to a state in the field of public international law. For this purpose, the analysis of the current legislation considering cyber-attacks was made. The thesis mentions that there is no definition of the term cyber-attack in the current public international law. On the other hand, it provides, several non-binding definitions to illustrate the content of the term cyber-attack. The term is therefore replaced by more general one; cyber operation. This term is used as a prompt to describe ill conduct of states by which different kinds of obligations can be breached. This thesis focuses on state sovereignty, prohibition of non-intervention, use of force and armed attack. Further on the thesis goes through the theory of attribution of a conduct to a state as set by the Draft Articles on Responsibility of States for Internationally Wrongful Acts. In the final part the thesis focuses on the proofing before the International Court of Justice. Terms burden of proof, standard of proof are discussed as well as means of proof which can be used in the cyber operation case before the International Court of Justice. The thesis is divided into three main chapters. The first chapter focuses on the term cyber-attack and its definition. The second chapter describes the theory of attribution and the third focuses on proofing before the International Court of Justice.