Práce sleduje dlouhodobé změny lesní vegetace v Litovelském Pomoraví, kde je předpokládána změna vlivem upuštění od původního hospodaření. Z toho důvodu shromažďuje práce dostupná data o historii hospodaření. Ke zjištěn změn byla použita metodika opakování fytocenologických snímků na nepřesně lokalizovaných plochách. Jako referenční data posloužily lesnické typologické plochy z roku 1957, celkem bylo zopakováno 54 snímků. Za posledních 60 let byl zjištěn posun vegetace směrem k náročnější na živiny. Bioindikačně byla prokázána eutrofizace, zaznamenána byla také ruderalizace a sukcesní stárnutí porostů. U jednotlivých typů lesa (dubohabřiny a lužní lesy) byly bioindikačně zjištěny protichůdné trendy světelných podmínek a půdní reakce. Na závěr jsou rozebírány možné příčiny těchto změn.This thesis observes long-term shifts in forest vegetation in Litovelské Pomoraví. The abandonment of traditional management is probably the biggest environmental change in this area. For that reason there are gathered available data of management history. As a method for discovering shifts was used repetition of semi-permanent plots with phytosociological relevés. The referential data were typological plots established by forest engineers in 1957, in sum was repeated 54 plots. The vegetation on study sites shifted towards nutrient-demanding species, for the last 60 years. Ellenberg indicator values show eutrofication, vegetation became partly ruderalized and increasing age of forest stands is evident. Ellenberg indicator values show divergent trend in hard wood forest and floodplain forest for light condition and soil reaction. In the end are being discussed possible causes of these shifts.