Diplomová práce se zabývá sledováním vlivu vybraných typů mechanických disturbancí na subalpínskou a alpínskou vegetaci na území Krkonošského národního parku v letech 2005 ? 2009. Na lokalitě Mumlavská louka v Krkonoších byl založen manipulativní pokus v pěti společenstvech subalpínského a alpínského stupně: alpínské trávníky asociace Carici bigelowii- Nardetum strictae, subalpínské trávníky asociace Crepido conyzifoliae- Calamagrostietum villose, alpínská vřesoviště asociace Avenello flexuosae - Callunetum vulgaris, subalpínská borůvková vegetace asociace Festuco supinae - Vaccinietum myrtilli a papratkové smrčiny asociace Athyrio alpestris - Piceetum. V těchto rostlinných společenstvech byl opakovaně po čtyři sezóny prováděn sešlap o třech různých intenzitách a odstranění biomasy (simulace sečení). Poslední typ disturbance - stržení drnu, byl proveden jednorázově v roce 2005. Byla sledována změna pokryvnosti a druhového složení vegetace v jednotlivých společenstvech. Na základě zjištěných výsledků bylo provedeno zhodnocení rezistence, rezilience a tolerance jednotlivých společenstev a jejich dominantních druhů vůči provedeným zásahům. Sešlapem je nejvíce zranitelná keříčková vegetace; alpínská vřesoviště s dominantní Calluna vulgaris i subalpínská borůvková vegetace s dominantní Vaccinium myrthilus, obě společenstva jsou k sešlapu málo rezistentní i rezilientní. Naopak nejvíce resistentní jsou druhy hustých, trsnatých travin Nardus stricta a Carex bigelowii ve společenstev alpínských trávníků, tj. společenstva s převahou nízkých hemikryptofytů a geofytů. Papratkové horské smrčiny a subalpínské trávníky jsou málo rezistentní ale značně rezilientní. U všech společenstev se tolerance k sešlapu každoročně snižuje a dochází ke stále většímu odlišení od kontrolních ploch. K odstranění biomasy vykazuje prakticky nulovou rezilienci společenstvo alpínských vřesovišť, tento zásah způsobil jeho degradaci. Naopak sečení nijak významně neovlivnilo vegetaci papratkových horských smrčin, ty jsou k zásahu vysoce rezilientní. Na stržení drnu reagují všechna zkoumaná společenstva negativně.In my thesis I have described the influence of selected species of disturbances on the subalpine vegetation in the area of Krkonošský národní park (National Park Krkonoše) between 2005 -2009. In the area of Mumlavská louka in Gaint Mountains (Krkonoše) a manipulative experiment was conducted within the five plant communities of the subalpine and alpine vegetation: association Carici bigelowii- Nardetum strictae, association Crepido conyzifoliae- Calamagrostietum villose, association Avenello flexuosae- Callunetum vulgaris, association Festuco supinae- Vaccinietum myrtilli and association Athyrio alpestris Piceetum. The trampling was conducted repeatedly over the four seasons in theseplant communities; three different species of intensity were applied and the biomass was dispatched (simulation of mowing). The last kind of disturbance, when the grass is being pulled down, was only used once in 2005. I have described the changes in cover and species composition within each of the plant communities. Based on the results the resistance, resilience and toleration of each of the plant comunities and of their dominant species against the applied intervention was evaluated. Thanks to the trampling shrubland is the most vulnerable; alpine heathlands with the dominant Calluna vulgaris and the subalpine heathlands dominated by Vaccinium myrthylus are both little resistent and resilient to the trampling. On the contrary, the most resistant are the graminoid species Nardus stricta and Carex bigelowii within the Nardus grasslands; that is the plant community with low number of hemicryptophytes. Montane Athyrium spruce forest and geofytes grasslands dominated by Calamagrostis villosa are little resistant, but resilient to a certain extent. The toleration towards trampling decreases each year in all theplant communities; the differentiation from the controlled area increases invariably. Alpine heathlands shows a zero resilience when the biomass is dispatched; such an interference is a cause of its degradation. On the contrary, there was no influence of mowing on the Montane Athyrium spruce forest; these are highly resilient. When the turf is pulled down, all the explored plant communities react in a negative way.