Tato bakalářská práce se snaží postihnout shodné znaky beletristické publicistiky a umělecké literatury. Podává základní přehled vybraných přístupů literární teorie k identitě uměleckého díla. Dokládá, že neexistují univerzální vlastnosti literatury. Na základě tohoto přehledu však vymezuje dílčí znaky literárnosti, které dělí do pěti kategorií ? jazyková aktualizace, estetická struktura, specifický vztah k realitě, otevřenost významů směrem ke čtenářské recepci a zasazení do literárního kontextu. Autorka zastává názor, že estetická funkce se v textu projevuje právě skrze tyto prvky literárnosti. Poznatky literární teorie konfrontuje se stylistickou typologií funkčního stylu umělecké literatury a beletristické publicistiky. Autorka dospívá k názoru, že poznatky literární teorie můžeme využít při hodnocení literárnosti textů beletristické publicistiky, což dokládá jejich modelovou aplikací na konkrétní fejeton. Zpochybňuje stylistické vymezení distinkce uměleckého stylu a stylu beletristické publicistiky. Dokládá, že mezi těmito typy textů neexistuje striktní hranice.The objective of the bachelor's thesis is to trace the common aspects of literary journalism and belles-lettres. The work outlines selected literary theory approaches to the identity of the works of art and it gives evidence that there are no universal features of literature. However, on the basis of the outline of approaches, it defines sub-attributes of literariness and divides them into five categories: the defamiliarization of language, esthetic structure, specific relation to reality, the variety of possible readings during the readers? reception, putting the work of art into literary context. The author holds the opinion that the aesthetic function manifests itself in these defined aspects of literariness. In the thesis, the findings of literary theory are confronted with the stylistic typology of the functional style of belles-lettres and literary journalism. The author has come to the conclusion that literary theory findings can be employed in the analysis of literariness of literary journalistic texts. She supports her conclusion with a model application of the findings on a specific column. The author challenges the stylistic boundaries of the style of fiction and the style of fictional journalism. She proves that between these two types there is no fixed borderline.