Tato magisterská diplomová práce s názvem ?Obec a její samospráva v období první Československé republiky na příkladu obce Jestřabí? pojednává o fungování obecní samosprávy v malé obci na jihovýchodní Moravě v období meziválečného demokratického státu. Tato práce je inspirována do jisté míry pracemi ?moravské školy? zabývajícími se strukturálními dějinami industriální epochy. Cílem je analyzovat sociální strukturu společenských komunit měst, složení a proměny jejich řídících vrstev a propojit výsledky této analýzy s vývojem politické ústavy, stran, správního systému, hospodářských poměrů, sociálních vztahů a infrastruktury. Tato práce je specifická v tom ohledu, že se v ní autor pokouší výše uvedené aplikovat na konzervativní venkovskou komunitu s převažujícím agrárním charakterem. Dále je zde do velké míry reflektována dobová legislativa a každodenní praxe fungování samosprávy. Cílem práce je pak nahlédnout na proměnu, posun, vývoj či stagnaci společenské instituce ? obce, obecní samosprávy a její fungování. Autor se v ní zabývá mechanismy fungování, organizací, strukturou, pravomocemi a činností samosprávy, které plasticky vystupují z dobové legislativy a z běžného každodenního úřadování obce. Je zde popsán průběh voleb, jejich výsledky a analýza, role politických stran a jejich zaměření, dále pak personální analýza orgánů obecní samosprávy, jejich politická, sociální, personální či věková struktura, personální dis/kontinuita, teritoriální, mezigenerační, sociální či politická mobilita. Hlavní náplní práce přestavitelů komunální samosprávy byla starost o obecní hospodaření a svěřený obecní majetek, což je reflektováno v části věnující se právě obecnímu hospodaření, výdajovým a příjmovým stránkám komunálního rozpočtu, systému a formě jeho financování, přičemž se zde autor snaží postihnout to, jaké tendence obecní hospodaření vykazovalo. S touto otázkou souvisí také to, jaký majetek obec vlastnila, jaký byl jeho charakter a s jakou účelností s ním představitelé obecní samosprávy dokázali zacházet. Indikátorem ekonomického rozvoje či stagnace komunity nám nabízí pohled na investice do potřebných staveb a komunální infrastruktury. Obec měla v minulosti mnohem více pravomocí, ale také povinností, což jsme si ukázali v části, která se zabývá ochrannými, sociálními a zdravotními funkcemi obce. Ve vztahu k občanům vystupovala obec jednak jako instituce samosprávná, která plnila přirozenou roli, kdy si občané spravovali své vlastní záležitosti sami v rámci samostatné působnosti a jednak vůči občanům vystupovala jakožto nejbližší státní instituce, na kterou stát delegoval část svých pravomocí v oblasti přenesené působnosti. Zde bylo obsaženo vše, co se dotýkalo bezprostředně zájmů obce a jejích občanů, každého jednotlivce v jeho každodenním hospodářském, politickém, kulturním, sociálním či společenském životě.This diploma work named ? A municipality and its self-government in the period of the first Czechoslovak Republic; the municipality of Jestřábí being the example? deals with the functioning of the municipal self-government in the small municipality in the south-eastern Moravia in the period of the interwar democratic state. This work is inspired to a certain extent by the works of ?Moravian school? dealing with structural history of the industrial era. The objective of the work is to analyze the social structure of the municipal communities, the structure and changing of their authorities and to compare the results of this analysis with the development of the constitution, parties, administrative system, industrial situation, social relationships and infrastructure. This work is specific in the way the author tries to apply the above to the conservative provincial community with a prevalent agrarian character. Furthermore, the contemporary legislation and everyday practise of the self-government functioning is largely reflected. The objective of the work is to look at the changing, shift, the development or stagnation of a social institution ? a municipality, municipal self-government and its functioning. The author deals with the mechanisms of functioning, organisations, structure, powers and activity of the self-government which stand out in the contemporary legislation and everyday municipal paperwork. The course of election, its results and analysis, the roles of the parties and their interest, a personal analysis of municipal authorities, their political, social, personal or age structure, personal discontinuity, territorial, intergenerational, social or political mobility are described. The authorities of municipal self-government concerned mainly about municipal economy and commended municipal possession. This is reflected in the part dealing with municipal economy, receipts and expenditures of the communal budget, the system and the method of its financing, whereas the author tries to review the trends of municipal economy. This is also associated with the question of municipal possession, its character and the expendiency with which the municipal authorities treated with the possession. The indicator of economic development or stagnation is the view of investments in required constructions and communal infrastructure. In the past the municipality had more powers, but also more responsibilities, which is shown in the part that deals with protective, social and health functions of municipality. Concerning the relationship with the citizens the municipality acted as an autonomous institution. The citizens concerned with their own business in terms of independent competency. The municipality also acted as the closest state institution to which the state delegated some of the powers. These both municipal competencies included everything that was immediately related to the interests of municipality and their citizens, each individual in his everyday economic, cultural, social or sociable life.