Cílem mé přehledové bakalářské práce bylo předložit aktuální, publikované a dohledané poznatky o kvalitě života neformálních pečujících o osoby s demencí. Informace byly čerpány z databází (EBSCO, Google Scholar, PubMed) a z odborných českých periodik. První dílčí cíl práce je zaměřen na identifikaci potřeb neformálních pečujících, které jsou předpokladem pro vznik dopadů péče na zdraví neformálních pečovatelů. Hlavní potřeby, které pečovatelé uvedli jsou dostupné informace, sociální podpora a volný čas. Výsledky studií dokazují, že péče o osoby s demencí je mnohdy pro pečovatele velice náročná a může vést k negativním dopadům, jako je pocit zátěže, konflikty, sociální izolace a únava. Zároveň však péče může přinášet řadu pozitivních aspektů, jako je pocit osobního růst a naplnění. Podpora a vhodně cílené intervence pro neformální pečující o osoby s demencí je zásadní pro zlepšení jejich kvality života a zachování dlouhodobé péče o své blízké. Doporučuje se poskytovat školící programy a vytvářet podpůrné sítě, které by pečovatelům pomohly lépe zvládat péči. Druhý dílčí se zabýval formální podporou pro neformální pečující o osoby s demencí. Poskytování formálních služeb neformálním pečujícím je klíčovou složkou pro snižování zátěže pečovatelů. Mezi neformálními pečovateli je nejoblíbenější služba domácí respitní péče, která jim umožní potřebný čas na odpočinek. Další její příznivý účinek je oddálení institucionalizace osoby s demencí. Nicméně výsledky studií upozorňují na velmi nízké využívání formální péče a na zjištěné překážky, jako jsou nedostatek informací, omezená nabídka služeb, finanční obtíže a nedostatek flexibility péče. Je nutné neformálním pečovatelům poskytnout účinné poradenství a umožnit adekvátní formu formální péče.The aim of my undergraduate review bachelor thesis was to present actual published and searched knowledge about quality of life of informal carers of people with dementia. The information was drawn from databases (EBSCO, Google Scholar, PubMed) and from professional Czech and English journals. The first part of the thesis focuses on identifying the needs of informal caregivers that are prerequisites for the emergence of health impacts of care for informal caregivers. The main needs reported by caregivers are available information, social support and leisure time. The results of the studies show that caring for people with dementia is often very challenging for carers and can lead to negative impacts such as feelings of burden, conflict, social isolation and fatigue. At the same time, caregiving can bring many positive aspects such as a sense of personal growth and fulfilment. Support and appropriately targeted interventions for informal carers of people with dementia are essential to improve their quality of life and maintain long-term care for their loved ones. It is recommended to provide training programmes and create support networks to help carers better manage their care. The second part of the thesis looked at formal support for informal carers of people with dementia. The provision of formal services to informal carers is a key component in reducing the burden on carers. The most popular service among informal carers is home respite care, which allows them much needed time to relax. Another beneficial effect is to delay the institutionalisation of the person with dementia. However, the results of the studies highlight the very low use of formal care and the barriers identified, such as lack of information, limited services, financial difficulties and lack of flexibility of care. There is a need to provide informal carers with effective counselling and adequate formal care.