Práce pojednává o vztahu vybraných muslimských konvertitek v česku k LGBTQ+ jedincům. Pro účely analýzy výpovědí konvertitek je použita metoda interpretativní fenomenologické analýzy v kombinaci s teoretickým ukotvením v evolučně-kognitivním paradigmatu. Výzkumník v závěru interpretuje, že participantky při svých výpovědích vychází primárně z vlastní pozicionality ve společnosti, která není nezbytně závislá na jejich interpretaci víry. Při interpretaci postoje islámu k LGBTQ+ se participantky obracejí primárně na příběh Lúta a nespecifikované hadísy. Osobní zkušenost s diskriminací nemá u většiny participantek reflektovaný vliv na zkreslení vůči LGBTQ+ jedincům. Ve výpovědích participantek se nachází konkrétní kognitivní mechanismy, charakteristické pro meziskupinové zkreslení, včetně upravené infrahumanizace. Ve výpovědích se rovněž nachází entitativita, jako jev provázející mezi-skupinové zkreslení empatie.The work examines the views that selected female Muslim converts in the Czech Republic have on LGBTQ+ individuals. For the purpose of analysing the testimonies of the converts, the method of interpretive phenomenological analysis grounded in the evolutionary-cognitive paradigm is used. In conclusion, the researcher interprets that the participants primarily draw upon their own societal positionality in their testimonies, which is not necessarily dependent on their interpretation of their faith. When interpreting the stance of Islam on LGBTQ+, the participants primarily refer to the story of the prophet Lut and unspecified hadiths. The majority of participants do not reflect upon their own experiences with discrimination when approaching LGBTQ+ topics. The testimonies of the participants contain specific cognitive mechanisms characteristic of intergroup bias, including modified infrahumanization. The testimonies also exhibit entitativity as a phenomenon accompanying intergroup bias of empathy.