Diplomová práce mapuje přístup obecných soudů České republiky k povinnosti zohlednit nejlepší zájem dítěte při ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody jeho rodiči. Tato povinnost plyne z Úmluvy o právech dítěte, jejíž smluvní stranou je také Česká republika. Nutnost dodržování této povinnosti již zdůraznil také Ústavní soud České republiky ve svém nálezu ze dne 7. srpna 2017, sp. zn. II. ÚS 2027/17. V popředí uvedené práce tedy stojí problematika nejlepšího zájmu dítěte a reflexe nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 7. 8. 2017, sp. zn. II. ÚS 2027/17. Proto mezi další výchozí prameny patří Listina základních práv a svobod, Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Listina základních práv EU ale také judikatura Ústavního soudu České republiky či Evropského soudu pro lidská práva. Skutečný přístup obecných soudů k dodržování mezinárodních závazků vyplývá z praktické analýzy 250 prvostupňových rozsudků jimiž byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, 6 prvostupňových rozsudků, v nichž byl posuzován nejlepší zájem dítěte, ale nedošlo k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody a 49 odpovědí obecných soudů týkajících se posuzování nejlepšího zájmu dítěte. Analýza pracuje s výzkumnými kritérii, jež mají odrazit způsob posuzování nejlepšího zájmu dětí, případné vlivy na výsledek tohoto posuzování a kvalitu odůvodnění zmíněných rozsudků. Přínos této analýzy tudíž spočívá v odhalení reality v oblasti trestání pachatelů rodičů v České republice a nedostatků právní úpravy a praxe s ohledem na lidskoprávní požadavky vnitrostátního a mezinárodního práva. V tomto směru práce nabízí doporučení k systémové změně tak, aby došlo ke zvýšení ochrany zájmů dětí při trestání jejich rodičů.This thesis maps the approach of the general courts of the Czech Republic to the obligation to take into account the best interests of the child when imposing an unconditional prison sentence on his/her parents. This obligation stems from the Convention on the Rights of the Child, of which the Czech Republic is a member. The necessity to comply with this obligation has also been emphasised by the Constitutional Court of the Czech Republic in its decision of 7 August 2017, No. II ÚS 2027/17. In the foreground of this thesis is the issue of the best interests of the child and the reflection of the decision of the Constitutional Court of the Czech Republic of 7 August 2017, No. II. ÚS 2027/17. The main sources consist of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms, the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, the EU Charter of Fundamental Rights, and the case law of the Constitutional Court of the Czech Republic and the European Court of Human Rights. The actual approach of the general courts to the compliance with international obligations is shown by a practical analysis of 250 first instance court judgments, that imposed unconditional imprisonment, 6 first instance court judgments in which the best interests of the child were considered but no unconditional imprisonment was imposed, and 49 responses of the general courts regarding the assessment of the best interests of the child. The analysis works with research criteria to reflect the way in which the best interests of children are assessed, the possible influences on the outcome of this assessment and the quality of the reasoning of these judgments. Therefore, the contribution of this analysis lies in revealing the reality of punishment of parents-offenders in the Czech Republic and the shortcomings of legislation and practice with regard to human rights requirements of national and international law. In this respect, the thesis offers recommendations for systemic change in order to increase the protection of children's interests in the punishment of their parents.