Úvod: Denní doba v podobě cirkadiánních rytmů ovlivňuje fungování lidského těla v průběhu celého života, a to jak v rámci fyziologie, tak chování či psychické stránky. Jejich působení v souvislosti s elektroléčbou, která je přínosnou součástí fyzioterapie, je stále neprostudovaným tématem. Cíl: Stanovení vlivu denní doby na senzitivní a motorický práh dráždivosti nízkofrekvenčních proudů. Metodika: Měření se zúčastnilo 40 probandů, u kterých nebyla prokázána vyřazovací kritéria. Jednalo se o 20 mužů a 20 žen, jejichž průměrný věk byl 23,85 let (SD=+-2,76 let). Měření probíhalo u každého probanda dvakrát v průběhu jednoho dne, konkrétně ráno mezi 7-8 hodinou a poté odpoledne mezi 14-15 hodinou. K objektivizaci senzitivního a motorického prahu dráždivosti nízkofrekvenčních proudů jsme zvolili transkutánní elektroneurostimulaci (TENS) o frekvenci 50 a 100 Hz a dále proudy diadynamické (DD) - monofhasé fixe (MF) a diphasé fixe (DF) aplikované na střední porci m. deltoideus a na m. vastus medialis (VM). Výsledky: Statisticky významná změna v rámci denní doby byla zjištěna u prahově senzitivní intenzity (iPS) pro m. VM v případě 50 Hz TENS proudu (p=0,009), iPS pro m. VM u DD-MF (p=0,006) a u DD-DF jak pro m. deltoideus (p=0,017), tak pro m. VM (p=0,007). V případě výsledků pro zbylé typy proudů u iPS nebyla zjištěna statistická významnost, stejně jako u všech výsledků měřených v intenzitě prahově motorické. Závěr: V celkovém měřítku výzkumu nedošlo ke statisticky významné změně a můžeme tedy říci, že v našem výzkumu nemá denní doba signifikantní vliv na senzitivní a motorický práh dráždivosti nízkofrekvenčních proudů.Introduction: The time of day in the form of circadian rhythms influences the functioning of the human body throughout life, both physiologically, behaviourally and psychologically. Their influence in the context of electrotherapy, which is a beneficial part of physiotherapy, is still an understudied topic. Aim: To determine the effect of time of day on the sensory and motor threshold of low frequency current excitability. Methods: The research constitutes of 40 probands who did not demonstrate exclusion criteria in the measurement. They were 20 males and 20 females with a mean age of 23.85 years (SD=+-2.76). Measurements were taken twice during one day for each proband, namely in the morning between 7-8 am and then in the afternoon between 2-3 pm. To objectify the sensory and motor threshold of low-frequency excitability, we chose transcutaneous electrical nerve stimulation (TENS) at 50 and 100 Hz, as well as diadynamic currents (DD) - monophasé fixe (MF) and diphasé fixe (DF) applied to the middle portion of the m. deltoideus and to the m. vastus medialis (VM). Results: A statistically significant result was found in threshold of sensitive intensity for the VM in case of 50 Hz TENS current (p=0.009), iPS for m. VM for DD-MF (p=0.006) and for DD-DF for both m. deltoideus (p=0.017) and m. VM (p=0.007). No statistical significance was found for the results for the remaining current types for iPS, as well as for all results measured in threshold motor intensity. Conclusion: There was no statistically significant change in the overall scale of the study and we can therefore say that in our study, the time of day has no significant effect on the sensory and motor threshold irritability of low-frequency currents.