Cílem této práce je zjistit, jak téma klimatické změny ovlivňuje duševní zdraví adolescentů a které jiné globální hrozby představují pro tuto populační skupinu největší nebezpečí. Pro tento záměr je použit dotazník vlastní konstrukce zkoumající respondentův postoj ke klimatické změně a míru jeho obavy z hrozeb kategorie environmentální, geopolitické, ekonomické, sociální a technologické. Dále probandi vyplňují Škálu manifestní úzkosti (MAS), která je dále využita pro výběr vhodných respondentů k návaznému interview. Toto kvalitativní šetření se zaměřuje zejména na prožívání respondentů v souvislosti s klimatickou změnou, kořeny tohoto prožívání a využívané copingové strategie pro vyrovnání se s těmito prožitky. Pro analýzu sesbíraných kvalitativních dat je využita metoda interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Náš výzkumný soubor představují všechny ročníky stejného gymnázia, celkem 302 adolescentů, v kvantitativním šetření a 5 adolescentů ze stejné školy v části kvalitativní. Výsledky napovídají tomu, že je pro dospívající velmi aktuální téma klimatické změny i dalších hrozeb, kterým náš svět čelí. Rovněž data vypovídají o tom, že negativní emoce pociťované směrem ke klimatické změně souvisí s obavou o selhání aktivit zaměřených na řešení této hrozby. Předpoklad, že negativní emoce ovlivňují také víru v nápravu dopadů klimatické změny, a to, že s vyšším věkem narůst zájem o celou tuto problematiku, se prokázat nepodařilo. Ukazuje se, že i v tomto tématu je pro dospívající důležité sociální zázemí a značná část negativních emocí pociťovaných v souvislosti s tímto tématem je zde ovlivňována jak přístupem politického zastoupení, tak bližšího okolí. K sociální opoře se respondenti uchylují také při potřebě vyrovnání se s přítomnými emocemi, v tomto jim napomáhají také například práce s informacemi v kontextu.The aim of this work is to find out how the topic of climate change affects the mental health of adolescents and which other global threats pose the greatest danger to this population group. For this purpose, a self-constructed questionnaire is used that examines the respondent's attitude to climate change and his concerns about threats in the environmental, geopolitical, economic, social and technological categories. Furthermore, the probands fill out the Manifest Anxiety Scale (MAS), which is further used to select suitable respondents for a follow-up interview. This qualitative investigation focuses in particular on the respondents' experiences in connection with climate change, the roots of this experience and the used coping strategies to deal with these experiences. The method of Interpretive Phenomenological Analysis (IPA) is used for the analysis of the collected qualitative data. Our research sample is represented by all classes of the same high school (a total of 302 adolescents) in the quantitative part and 5 adolescents from the same school in the qualitative part. The results indicate that climate change and other threats that our world is facing are very topical for teenagers. The data also show that negative emotions felt towards climate change are related to concerns about the climate action failure. The assumption that negative emotions also influence the belief in correcting the effects of climate change, and that interest in this whole issue increases with age, could not be proven. Furthermore, it is shown that the social background is also important for this topic, and a significant part of the negative emotions felt in connection with this topic is influenced both by the approach of political representation and the people around. Respondents also resort to the social support when they need to cope with their present emotions, and they are also helped in this by working with information in context.