Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv zlepšené motorické a proprioceptivní funkce nohy na funkci svalů pánevního dna u žen se stresovou močovou inkontinencí. Výzkumný soubor obsahoval 14 pacientek se stresovou močovou inkontinencí v průměrném věku 43,63 let. Pacientky byly náhodně rozděleny do experimentální a kontrolní skupiny. Funkce pánevního dna byla hodnocena prostřednictvím přístroje Peritone Plus a PERF-SMR škály. Dále byly použity dotazníky ICIQ-SF a PISQ-IR. Nohy byly vyšetřeny navicular drop testem, foot posture indexem a podografem. Byly vytvořeny dvě cvičební jednotky - jedna zaměřená na terapii pánevního dna, druhá na terapii nohy. Experimentální skupina pacientek cvičila po dobu 8 týdnů obě cvičební jednotky, kontrolní skupina pouze cviky na pánevní dno. Výsledky měření prokázaly statisticky významné zlepšení funkce svalů pánevního dna u obou skupin pacientek. U experimentální skupiny došlo ke statisticky významnému zlepšení parametrů naměřených přístojem Peritone - napětí při maximální kontrakci (p = 0,049), napětí při relaxaci (p = 0,02) a zkrácení doby potřebné ke kontrakci (p = 0,03). U kontrolní skupiny nebyly zaznamenány žádné významné změny v hodnotách z přístroje Peritone. Naopak v PERF-SMR škále bylo patrné významné zlepšení u obou skupin. Výsledky neprokázaly statisticky významné zlepšení ve funkci nohy u žádné ze skupin ani významné rozdíly mezi skupinami při výstupním vyšetření. Z výsledků práce nelze jednoznačně prokázat, zda měla terapie nohy vliv na zlepšení funkce svalů pánevního dna u žen se stresovou močovou inkontinencí.The aim of the thesis was to determine the influence of improved motor and proprioceptive foot function on pelvic floor muscle function in women with stress urinary incontinence. The research group consisted of 14 patients with stress urinary incontinence aged 43,63 years. The patients were randomly divided into experimental and control groups. The pelvic floor muscle function was evaluated using the Peritone Plus device and the PERF-SMR scheme. The ICIQ-SF and PISQ-IR questionnaires were also used. The feet were evaluated by navicular drop test, foot posture index and podograph. Two physiotherapeutic interventions were created - the first one was focused on the pelvic floor muscle therapy, the second one on the feet therapy. The experimental group of patients attended eigth-week physical therapy focused on both pelvic floor muscle and feet therapy, the control group only on the pelvic floor muscle therapy. The measurement results demonstrate significant improvement in pelvic floor muscle function in both groups of patients. The significant improvement of parameters measured by the Peritone device was found in the experimental group - maximal contraction (p = 0,049), relaxation (p = 0,02) and the time required for contraction (p = 0,03). There were no significant changes in Peritone parameters in the control group. On the other hand, there were significant improvements in the PERF-SMR scheme in both groups. The results did not show significant improvement in foot function or significant differences after the intervention between the groups. The results of the theses do not clearly show whether the foot therapy was effective in improving the pelvic floor muscle function in women with stress urinary incontinence.