Práce si kladla za cíl prozkoumat, zda na vnímání smrti u dospělých lidí působí proměnné pohlaví, náboženská víra, věk a víra v posmrtný život. V návaznosti na cíle výzkumu jsme si stanovili čtyři hypotézy a přiklonili se tak ke kvantitativní metodologii. Data byla sbírána pomocí dotazníku Coping with Death Scale (CDS). Dotazník vyplnilo celkem 236 osob, z toho 178 žen a 58 mužů. Za věřící se považovalo 79 žen a 23 mužů. Z hlediska věku byli respondenti rozděleni do dvou věkových kategorií (18-40 a 41-83 let). Ženy měly větší tendenci věřit v posmrtný život (109) oproti mužům (23). Pomocí statistické analýzy bylo zjištěno, že lépe zvládají smrt muži, věřící lidé a respondenti nevěřící v posmrtný život, nicméně všechny tyto rozdíly nedosahovaly statistické významnosti. Jako statisticky významná se ve výzkumu projevila pouze proměnná věk, kdy starší skupina účastníků (41-83 let) se lépe, na základě dotazníku CDS, vyrovnávala se smrtí.The main goal of the thesis was to investigate whether gender perceptions, religious beliefs, age, and belief in the afterlife affect the perception of death in adults. A quantitate methodology was selected as we set up four hypotheses following the research goals. Data were collected using the Coping with Death Scale (CDS) questionnaire. A total of 236 people completed the questionnaire, out of whom 178 were women and 58 were men. 79 women and 23 men were considered believers. In the terms of age, respondents were divided into two age categories (18-40 and 41-83 years). Women were more likely to believe in the afterlife (109) than men (23). Using statistical analysis, it was discovered that men, believers and non-believers in afterlife, responded better to death however, not all of these differences were statistically significant. Only the age variable proved to be statistically significant in the research, when the older group of participants (41-83 years) coped better with death, based on the CDS questionnaire.