Number of the records: 1
Kardiovaskulární rizika u systémových chorob pojiva (Akcelerovaná eteroskleróza u systémového lupus erythematodes)
Title statement Kardiovaskulární rizika u systémových chorob pojiva (Akcelerovaná eteroskleróza u systémového lupus erythematodes) [rukopis] / Andrea Smržová Additional Variant Titles Kardiovaskulární rizika u systémových chorob pojiva Personal name Smržová, Andrea (dissertant) Translated title Cardiovascular Risk in Patient with Systemic Connestive Tissue Diseases (Accelerated Atherosclerosis in Patient with Systemic Lupus Erythematodes) Issue data 2014 Phys.des. 113s. (149 000 znaků) : grafy, schémata, tab. Note Ved. práce Pavel Horák Oponent Martin Hutyra Oponent Petr Bradna Oponent Ladislav Šenolt Another responsib. Horák, Pavel (školitel) Hutyra, Martin, 1974- (opponent) Bradna, Petr (opponent) Šenolt, Ladislav (opponent) Another responsib. Univerzita Palackého. Ústav patologie (degree grantor) Keywords systémový lupus * ateroskleróza * intima media thickness * systemic lupus erythematosus * atherosclerosis * intima media thickness Form, Genre disertace dissertations UDC (043.3) Country Česko Language čeština Document kind PUBLIKAČNÍ ČINNOST Title Ph.D. Degree program Doktorský Degree program Vnitřní nemoci Degreee discipline Vnitřní nemoci book
Kvalifikační práce Downloaded Size datum zpřístupnění 00191056-410022819.docm 15 3.8 MB 07.04.2014 Posudek Typ posudku 00191056-opon-531602119.pdf Posudek oponenta Průběh obhajoby datum zadání datum odevzdání datum obhajoby přidělená hodnocení typ hodnocení 00191056-prubeh-322278051.pdf 24.08.2008 07.04.2014 25.06.2014 S 2
Akcelerovaná ateroskleróza u systémového lupus erythematosus (SLE) je závažná příčina morbidity a mortality. Patofyziologie akcelerované aterosklerózy u SLE je podmíněna faktory zánětlivých změn v cévní stěně, specifickými protilátkami, dyslipoproteinémií, endoteliální dysfunkcí či vysokou prevalencí tradičních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Naše studie sleduje prevalenci kardiovaskulárních příhod a subklinické aterosklerózy (ultrasonografické vyšetření tloušťky intima media karotických tepen) v kontextu tradičních rizikových faktorů, klinických skórovacích systémů, markerů lipidového a imunologického spektra, markerů endotelové dysfunkce a specifických rizikových faktorů SLE jako lupusová nefritida. Metody: Studovaná skupina se sestává z 63 pacientů (žen:muži=53:10, průměrný věk (38,4?12,7, průměrná doba trvání choroby 143?82 měsíců, BMI 24,74?5,06, obvod pasu 83,38?16,58 cm), včetně 25 pacientů s lupusovou nefritidou. Tloušťka intima media byla měřena dle ultrasonografických standartů. Byly změřeny hodnoty celkového cholesterolu, triglyceridů, LDL, HDL, anti-ds-DNA, antinukleosomálních protilátek, hladin komplementu C3, C4 a ENA protilátek. Aktivita choroby a kumulativní orgánové požkození bylo zhodnoceno pomocí skórovacích systémů SLEDAI a SLICC. Pomocí dotazníků byla zjištěna přítomnost kardiovaskulárních rizikových faktorů. Detailní analýzou dokumentace byly spočítány kumulativní dávky glukokortikoidů a dalších imunosupresiv, užívání antikoagulancií, antiagregancií, statinů a ACE inhibitorů. Kontrolní skupinu tvořilo 24 zdravých jedinců (ženy: muži, 20:4, průměrný věk 31,04?8,59). Výsledky: Z celkového počtu pacientů, 21 (33%) mělo anamnézu kardiovaskulární příhody v průběhu trvání SLE: jednalo se o 3 infarkty myokardu (4,7% z celkového počtu pacientů, 14% z celkového počtu kardiovaskulárních příhod), 8 cévních mozkových příhod (12,7%, resp. 38%) a 12 tromboembolických příhod (19%, resp. 57%). Dva pacienti měli kombinaci dvou kardiovaskulárních příhod CMP a IM, CMP a TEN. Přítomnost kardiovaskulární příhody korelovala s obezitou, obvodem pasu a boků, kouřením, celkových cholesterolem, LDL, poměrem celkového cholesterolu a HDL a apolipoprotieny A-1 a B. Signifikantní rozdíl u IMT (p0.03) byl zjištěn při srovnání pacientů s SLE se zdravými kontrolami, soubory byly adjustovány na věk a pohlaví, průměrné hodnoty IMT u pacientů s SLE byly 0,569?0,11mm, u skupiny zdravých respondentů 0,495?0,05 mm. Signifikantní korelace byly nalezeny u srovnání IMT s délkou trvání choroby, věkem, pozitivitou lupus antikoagulant, užíváním ACE inhibitorů, glomerulární filtrací a sérovými hladinami kreatininu. Nebyl zjištěn rozdíl u pacientů s nebo bez anamnézy lupusové nefritidy. Závěr: V naší studii jsme prokázali vysokou prevalenci kardiovaskulárních příhod a tradičních rizikových faktorů. Měření IMT by mohlo být dobrým klinickým ukazatelem akcelerované aterosklerózy u lupusových pacientů. Monitovace lipidového profilu, aktivity choroby a nízké dávky glukokortikoidů by mohly předcházet kardiovaskulárním příhodám.Accelerated atherosclerosis in systemic lupus erythematosus (SLE) is an important cause of morbidity and mortality. Pathophysiology of accelerated atherosclerosis in SLE is mediated by factors as inflammatory process in vascular walls, specific antibodies, dyslipoproteinemia, endothelial dysfunction or high prevalence of traditional risk factors of cardiovascular diseases. In this context our study has evaluated prevalence of cardiovascular events and subclinical atherosclerosis (ultrasound examination of imtina media thichness of carotid arteries) in context with traditional risk factors, clinical score systems, markers of lipid and immunological profile, markers of endothelial dysfunction and specific risk factors of SLE like lupus nephritis. Methods: The studied population comprised 63 SLE patients (women: men = 53: 10, mean age 38.4?12.7 years, mean disease duration 143?82 months, BMI 24.74?5.06, waist circumference 83.38?16.58 cm), including 25 patients with lupus nephritis. Intima-media thickness was assessed ultrasonographically in a standard manner. Of laboratory values, serum concentrations of total cholesterol, triglycerides, low-density lipoprotein, high-density lipoprotein, anti-ds-DNA, antinucleosomal and others antibodies, complement components C3 and C4, and ENA antibodies were measured. Clinical disease activity was assessed using indices of activity and cumulative damage such as SLEDAI and SLICC. Screening for traditional cardiovascular risk factors was based on appropriate questionnaires. Detailed analysis was employed to calculate cumulative doses of glucocorticoids and other immunosuppressants and to evaluate the use of anticoagulants, antiaggregants, statins, and ACE inhibitors. Control group consisted from 24 volunteers (female: male, 20:4, mean age 31.04?8.59). Results: A total of 21 (33%) patients had a history of cardiovascular event during the course of their SLE: there were 3 myocardial infarctions (4.7% of the entire population, 14% of all cardiovascular events), 8 cerebrovascular events (12.7%, resp. 38%), and 12 thromboembolic events (19%, resp. 57%). In two patients, two different manifestations of cardiovascular involvement were combined cerebrovascular event and MI in one, cerebrovascular event and TE event in the other. Cardiovascular events correlated with obesity, waist and hip circumference, smoking, total cholesterol, LDL, TC/HDL ratio, and apolipoproteins A-1 and B. A significant difference of IMT (p0.03) was found between the lupus patients and sex-age adjusted healthy controls with mean IMT in SLE patients of 0.569?0.11mm, in control group 0.495?0.05 mm respectively. A significant correlation between IMT and disease duration, age, positivity of lupus anticoagulant, use of ACE inhibitors, glomerular filtration and serum creatinine were detected. No difference of IMT was found between patients with or without lupus nephritis. Conclusion: In our study, patients with SLE have a high prevalence of cardiovascular events and traditional risk factors. IMT measurement could be used as a clinical predictor of risk of accelerated atherosclerosis in lupus patients. Monitoring of lipid profile, activity of disease and low doses of glucocorticoids can prevented cardiovascular event.
Number of the records: 1