V této práci se chci zaměřit na projevy japonského fašismu a jeho estetiky ve dvou významných literárních dílech z roku 1938, Mugi to heitai (Hino Ašihei) a Ikiteiru heitai (Išikawa Tacuzó). V obou případech se jedná o díla, která vznikla v době po Nankingském masakru (1937) a popisují postup japonské armády v Číně. Ačkoliv obě díla měla plnit stejnou funkci, tedy vyzdvihovat japonskou armádu a hrdinství japonských vojáků, nebylo tomu tak. V práci nastíním historický kontext a okolnosti vzniku děl, stejně jako i stručné představení šíření propagandy a fašismu v 30. letech 20. století. Cílem této práce bude pomocí komparativní analýzy srovnat projevy fašismu v obou dílech, stejně jako i celkové vyobrazení války a japonských vojáků.Resumé In this thesis I would like to focus on manifestation of Japanese fascism and its aesthetics in two significant novels from 1938 - Mugi to heitai (Hino Ashihei) and Ikiteiru heitai (Ishikawa Tatsuz?). Both of these novels were written after the Nanking masacre (1937) and describe advancment of Japanese Imperial Army in China. Despite the fact that either of the novels were meant to be used for the same purpose (glorifying of Japanese army and heroism of Japanese soldiers), the reality was different. In this thesis I will talk about historical context and circumstance affecting the novels as well as about brief explanation of the Japanese wartime propaganda and fascism in 1930s. The aim of this thesis is to compare both novels in the demonstration of fascism as well as in a portrayal of war itself.