Úvod: Diplomová práce se zabývá vlivem intrapersonálních a interpersonálních faktorů na rozhodování žen o kojení.Cíl: Zmapovat, které kategorie faktorů mají vliv na těhotnou ženu v procese rozhodování se kojit, a na které úrovní mají faktory silný vliv na rozhodovací proces žen.Metoda: Výzkum byl uskutečněn na oddělení šestinedělí v nemocnici Prostějov. K sběru dat byl použit standardizovaný dotazník, který obsahuje 15 otázek. Dotazník byl rozdán 265 respondentkám, vyplněných však bylo jen 256, což představuje 96,6 % návratnost. Z toho jsme museli vyřadit 8 dotazníků, a to z důvodu nesplnění kritérií nebo chybného vyplnění. Ke statistickému zpracování bylo tedy využito 248 dotazníků. Sledovali jsme jednotlivé proměnné a následně je statisticky vyhodnotili. Pomocí statistických metod jsme ověřovali jednotlivé hypotézy a plnili dílčí cíle, jež měly za úkol zjistit, jaký vliv mají demografické, sociální, marketingové, individuální a faktory ze strany poskytovatelů zdravotní péče vliv na míru znalostí žen o významu kojení a následně na jejich rozhodování o kojení. Výsledky: K vyhodnocení jednotlivých hypotéz byl využit Studentův t -test, analýza rozpylu (ANOVA), lineární regrese a Pearsonův korelační koeficient. Analyzované vztahy jednotlivých proměnných byly zobrazeny pomocí tzv. korelogramů. Použité statistické metody se lišily vzhledem k typu a počtu testovaných proměnných. Díky těmto testům bylo prokázáno, že neexistuje významný rozdíl v míře znalostí žen o významu kojení v závislosti na paritě, věku. Pouze u demografického faktoru vzdělání byl shledán významný vliv na znalosti žen o benefitech kojení (p = 0,0195). Následně byl zjišťován vliv poskytovatelů zdravotní péče na znalosti žen o kojení. Statisticky významná závislost v jednom z testování prokázala příznivý vliv profesionálů na míru znalostí žen o benefitech kojení (p = 0,000), další testování naopak prokázalo zásluhy neprofesionálů (p = 0,001). Z individuálních faktorů byly zjištěny zdravotní benefity jako nejsilnější prediktory rozhodnutí se žen kojit (r = 0,0473). Silná kladná korelace (r = 0,6) byla prokázána u emocionálních benefitů kojení, a to přesněji u výroků: posiluje se vzájemná vazba mezi matkou a dítěte a snižuje se stres u dítěte. V případě testování vlivu společenských faktorů byla odhalena stejná hladina významnosti (p = 0) u podpory markentingových aktivit i sociální podpoře jako prediktorů rozhodnutí se kojit, nelze tedy jednoznačně určit, který faktor má významnější vliv k tomuto rozhodnutí. Závěr: Z našeho výzkumu vyplývá, že existují faktory na intrapersonální i interpersonální úrovni, které významné ovlivňují míru znalostí žen o významu kojení. Stejně tak jsme však zjistili, že některé z faktorů nelze označit za význačné. S ohledem na význam některých prokázaných výsledků, je potřeba ve výší míře sledovat faktory, mající příznivý vliv na rozhodnutí žen a následně se snažit posilovat kroky v prenatální péči, vedoucí ke zlepšení působení těchto faktorůIntroduction: The thesis deals with the influence of intrapersonal and interpersonal factors on women's decision-making on breastfeeding. Objective: To map out which categories of factors affect a pregnant woman in the decision-making process to breastfeed, and at which level the factors have a strong influence on the decision-making process of women. Method: The research was carried out at the Department of Postpartum in Prostejov Hospital. A standardized questionnaire containing 15 questions was used to collect the data. The questionnaire was distributed to 265 respondents, but only 256 were completed, which represents a 96.6% return. From this we had to eliminate 8 questionnaires because of non-fulfillment of the criterion or incorrect filling. Therefore, 248 questionnaires were used for statistical processing. We monitored individual variables and then evaluated them statistically. Using statistical methods, we validated individual hypotheses and fulfilled sub-goals to determine the impact of health care providers' demographic, social, marketing, individual and factors on women's awareness of the importance of breastfeeding and their decision to breastfeed. Results: Student's t-test, ANOVA, linear regression and Pearson correlation coefficient were used to evaluate individual hypotheses. The analyzed relationships of individual variables were displayed using so-called corelograms. The statistical methods used differed due to the type and number of variables tested. These tests have shown that there is no significant difference in the level of knowledge of women about the importance of breastfeeding depending on parity, age. Only the demographic factor education showed a significant difference in dependence of the variable of education on the measure of this knowledge (p = 0,0195). Subsequently, the influence of health care providers on women's knowledge of breastfeeding, which was tested. was investigated for the benefit of professional health professionals in first test (p = 0,000) and non-professionals in the second test (p = 0,001) Of the individual factors, health benefits have been identified as the most significant predictors of women's decision to breastfeed (r = 0,0473). Very strong correlatin was found (r = 0,6) in the emocional benefits: support custody of the mother and baby and reduce stress in the child. In the case of testing the impact of social factors, the same level of significance (p = 0) was revealed in support of marketing activities and social support as predictors of breastfeeding, so it is not clear which factor has a more significant impact on this decision. Conclusion: Our research suggests that there are factors in both intrapersonal and interpersonal levels that significantly affect women's knowledge of the importance of breastfeeding. However, we also found that some of the factors could not be considered significant. Considering the importance of some proven results, it is necessary to monitor the factors that have a positive impact on women's decision and to try to strengthen the steps in the prenatal care leading to the improvement of these factors.