Práce se zabývá dobou nástupu k moci a vládě nynějšího tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdo?ana v období mezi lety 2002-2010. Na základě teorie neopopulismu Kurta Weylanda se snažím potvrdit, že režim současného tureckého premiéra je neopopulistický, neboť se zde vyskytovaly tři podmínky nezbytné pro jeho vznik ? slabý stranický systém, instituce exekutivně silného a přímo voleného prezidenta a ekonomická krize, reprezentovaná hyperinflací. Teorie nemohla být ověřena a ani zpřesněna, protože hypotézy nebyly potvrzeny a ani podmínky nenabyly takových hodnot jako v případě zemí Latinské Ameriky, od kterých byla tato teorie odvozena. Lze se však domnívat, že na základě předložených faktů neopopulistickým politikem není.My thesis examines the nature of Erdogan?s politics between 2002 and 2010 by applying a theory of neopopulism defined by Kurt Weyland. Having thoroughly analysed Erdogan?s regime and falsified the hypothesis I found out that it does not fulfill all the criteria defined necessary by Kurt Weyland for emergence of neopopulism ? inchoate party system, existence of strong executive president and economic crisis symbolised by hyperinflation. Therefore the theory could not be verified or purified. According to stated facts we can conclude that he is not a neopopulist leader.