Diplomová práce pojednává o problematice legislativního procesu v Evropské unii a schvalování a přijímání sekundárních aktů Unie. Základní cíl práce je komparace stavu legislativní procedury před přijetím Smlouvy o fungování Evropské unie (Lisabonská smlouva) a po jejím přijetí, a dále zkoumání zda mělo přijetí smlouvy významný vliv na tvorbu sekundárních aktů. Práce je postupně členěna do čtyř základních kapitol. Kapitola první osvětluje základní definice a dělení pramenů práva Evropské unie na primární a sekundární. Je obecně charakterizován význam pramenů a současně je zde i zahrnuta problematika úpravy sekundárních aktů bývalého druhého a třetího pilíře Evropské unie v souvislosti se změnami, které přinesla Lisabonská smlouva. Dále je pak podrobně vysvětleno členění jednotlivých sekundárních aktů (nařízení, rozhodnutí, doporučení a stanoviska) a jsou vymezeny jejich podstatné rysy. Druhá kapitola obsahuje popis orgánů, které se účastní schvalování právních aktů, jsou vymezeny jejich pravomoci a postavení v dané legislativní proceduře. Zároveň jsou zde i charakterizovány změny, jež nastaly u jednotlivých institucí po přijetí Lisabonské smlouvy. Jádrem celé práce je charakteristika všech legislativních procedur, kterými jsou tyto sekundární akty přijímány. V rámci třetí kapitoly je postupně osvětlen nejprve samotný pojem legislativní proces, přičemž je rozdílně poukazováno na druhy legislativních procedur před přijetím Lisabonské smlouvy a po jejím vstupu v platnost. Podkapitoly se postupně nejprve zabývají procesy konzultace, spolupráce, souhlasu, spolurozhodování či delegováním legislativní pravomoci na Komisi, včetně jejich historického vývoje. Zahrnují všechny fáze legislativního procesu od návrhu Komise, přes jednání o právním aktu Parlamentem a Radou až po jeho konečné přijetí. Následně je přiblížena problematika legislativního procesu a jeho změn, které nastaly v důsledku přijetí Lisabonské smlouvy. Je zde poukazováno na nové členění legislativního procesu na dva základní: řádného a zvláštního, a na jejich problematiku a zásady. Celá kapitola věnující se podrobně jednotlivým procedurám je doplněna o názorné grafy, které více přibližují a vykládají danou problematiku. Poslední kapitola se věnuje formálním náležitostem sekundárních aktů, konkrétně jejich označením, vyhlášením, podmínkou vstupu v platnost a funkcí Úředního věstníku Evropské unie včetně jeho obsahu.The thesis deals with the issues of legislative process in the European Union and the approval and adoption of secondary acts of the Union. The basic aim of the work is to compare the situation of the legislative procedure before adoption of the Treaty on European Union (Lisbon Treaty) and after its adoption, and examining whether the adoption of the Treaty had a significant influence on secondary legislation. The work is gradually being divided into four chapters. Chapter one explains the basic definitions and partitioning of sources of European union law on primary and secondary. It is generally characterized by the importance of the springs, while there is also included in the issue of secondary acts of the former second and third pillar of the European union in connection with the changes brought about by the Lisbon Treaty. It is then explained in detail the structure of secondary acts (regulations, decisions, recommendations and opinions) and defined its essential features. The second chapter contains a description of the institutions involved in the approval of legal acts are defined by their power and position in the legislative procedure. At the same time there are also characterized the changes that have occurred at various institutions under the Lisbon Treaty. The core of the work is characteristic of all legislative procedures, which are secondary legislation accepted. The third chapter is gradually illuminated the concept of the legislative process, and pointed out the different types of legislative procedures before the adoption of the Lisbon Treaty, upon entry into force. Subchapters dealing successively first consultation processes, cooperation, approval, or delegation of legislative co-decision powers to the Commission, including its historical development. It covers all stages of the legislative process from the Commission's proposal, through negotiations on the legislation by Parliament and the Council to its final adoption. Following is an idea of the legislative process and the changes that occurred as a result of the Lisbon Treaty. Also point to the new division of the legislative process into two: regular and special, and their issues and principles. The entire chapter devoted to a detailed individual procedures are supplemented by illustrative graphs and landed closer to the issue. The last chapter is devoted to formal requirements of secondary legislation, namely the title, a statement condition of entry into force and the functions of the Official Journal of the European Union, including its contents.