Práce se zabývá evropským rozměrem ve vzdělávání na českých středních školách, zkoumá tuto výuky z pohledu učitelů občanské nauky, jejich přístup k ní a co tento přístup ovlivňuje a porovnává ideu Evropské unie o tomto vzdělávání s českou praxí. Požity jsou metody zakotvené teorie (Grounded theory) a obsahové analýzy pro komparaci evropských a českých dokumentů. Data byla získávána pomocí otevřeného dotazníku, který byl rozesílán mezi učitele občanské nauky na středních školách. V práci je nejdříve vymezen evropský rozměr ve výuce a diskurzy, které se k tomuto tématu vztahují a je stručně uveden český školní systém a relevantní termíny. Následně jsou uvedeny metody výzkumu a dotazník. V analytické části práce nejdříve probíhá obsahová analýza, na kterou navazuje metoda zakotvené teorie. Výstupem z obsahové analýzy je tabulka porovnávající několik druhů rámcových vzdělávacích programů s tématy, které doporučují vyučovat dokumenty Unie. S výjimkou gymnázií žádný ze zkoumaných druhů rámcových vzdělávacích programů neobsahoval všechna doporučovaná témata. Školy mají k výuce o EU často minimální požadavky, je tedy na učiteli, zda tuto výuku rozšíří o relevantní témata a jakým způsobem žáky s tímto tématem seznámí. Z výzkumu vyplývá, že přístup pedagoga k výuce o EU je ovlivněn především jeho vlastním postojem k této instituci a zájmem o ni.This thesis examines the European dimension in education at Czech secondary schools from the perspective of civics teachers, their approach to it and what influences this approach and compares the European Union's standard of this education with Czech practice. Used methods are Grounded theory and content analysis comparing European and Czech document about this topic. Sample was acquired using an open questionnaire, which was distributed to civics teachers at secondary schools. The thesis first defines the European dimension in teaching and discourses that relate to this topic and briefly introduces Czech school system and relevant terms. Then the research methods and the questionnaire are presented. In the analytical part of the work, the content analysis is followed by the method of grounded theory. The output of the content analysis is a table comparing several types of framework training programs with topics that are recommended by EU documents. With the exception of grammar schools, none of the examined types of framework educational programs contained all the recommended topics. Schools often have minimum requirements for teaching about the EU, so it is up to the teacher to expand this teaching to relevant topics and how to introduce pupils to this topic. The research shows that the teacher's approach to teaching about the EU is influenced primarily by his own attitude towards this institution and his interest in it.