Cílem práce je zkoumat, jak se nová právní úprava znalecké činnosti, tedy zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, vyhláška č. 53/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti a vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném, vypořádala s nedostatky a problémy právní úpravy předchozí, tj. zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících a dalšími souvisejícími právními předpisy vztahujícími se ke znalectví, účinnými do 31.12.2020 a zda je způsobilá zvýšit kvalitu znalecké činnosti. V práci se podrobně zaobírám dle mého výzkumu třemi nejvýznamnějšími faktory, které ovlivňují kritizovanou kvalitu znalecké činnosti, a to odměňováním znalců, odpovědností znalců, náležitostmi požadovanými po znaleckých posudcích, nejprve z hlediska původní právní úpravy, následně té současné. Nedílnou součástí práce je jejich komparace a návrhy řešení jejich problémů, které lze považovat za návrhy de lege ferenda. K závěrům učiněným v práci bych uvedla, že ačkoliv současná právní úprava v mnohém přispěla ke zkvalitnění znalecké činnosti a lze ji hodnotit spíše jako přínosnou, s tím nejpodstatnějším se nevypořádala, a to je otázka hodinového odměňování znalců a přísně pojatou odpovědností znalců za výkon znalecké činnosti. Současně však s sebou přinesla další nejasnosti a mezery v právní úpravě, které je třeba do budoucna odstranit.The aim of the thesis is to examine how the new legal regulation of expert activities, i.e. Act No. 254/2019 Coll., on experts, expert offices, and expert institutes, Decree No. 53/2020 Coll., on the performance of expert activities and Decree No. 504 /2020 Coll., on expert fees, dealt with the shortcomings and problems of the previous legislation, i.e. Act No. 36/1967 Coll., on experts and interpreters, as amended by Act No. 183/2017 Coll., Decree of the Ministry of Justice No. 37 /1967 Coll., to implement the Act on experts and interpreters and other related legal regulations relating to expert services, effective until 31.12.2020 and whether it is capable of increasing the quality of expert activities. In my research, I deal in detail with the three most important factors that influence the criticized quality of expert activities, namely the remuneration of experts, the liability of experts, and the requirements for expert opinions, first in terms of the original legislation and then the current one. An integral part of the work is their comparison and proposals for solutions to the problems, which can be considered as de lege ferenda proposals. I would like to comment on the conclusions made in the thesis that although the current legislation has contributed to the improvement of the quality of expert activities and can be assessed as rather beneficial, it has not dealt with the most important issue, namely the issue of hourly remuneration of experts and the strict liability of experts for the performance of expert activities. At the same time, however, it has introduced further ambiguities and gaps in the legal regulation, which need to be eliminated in the future.