Tato práce se zabývá úmrtím otce a tím, jaký vliv má tato skutečnost na vybrané psychosociální aspekty rodinného života. Cílem práce bylo zmapovat, jakým způsobem úmrtí do vybraných aspektů zasahuje. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metodologie. Výzkumný soubor byl naplněn metodou samovýběru a metodou sněhové koule. Soubor se skládal z 5 dvojic, tedy celkem z 10 účastníků, kteří pocházeli z rodin, kde došlo k úmrtí otce. Zkušenost byla reflektována retrospektivně a současný věk účastníků ze skupiny dětí byl omezen rozmezím 18-30 let, přičemž bylo požadováno, aby se jejich věk v době úmrtí pohyboval v rozmezí 9-12 let. Účastníkům byl před provedením rozhovoru předán informovaný souhlas a následně byl veden polostrukturovaný rozhovor. Pro analýzu dat byla použita interpretativní fenomenologická analýza (IPA). Zjištění plynoucí z výsledků výzkumu byla následující. Vztah matky a dítěte se prohloubil, došlo k vzájemného sblížení. Ke sblížení došlo rovněž s jinými členy rodiny, především s otcovým bratrem. Přijetí nového partnera bylo pro dítě náročné a probíhalo komplikovaně, nicméně s delším časovým odstupem se vztah vylepšil. Finanční situace rodin se po úmrtí zlepšila, a to díky pozůstalostním důchodům a životnímu pojištění zemřelého. Na zesnulého převažují dobré vzpomínky, které se nejčastěji pojí se společnými zážitky. Účast na pohřbu byla účastníky vnímána jako nezbytná součást truchlícího, jež jim pomohla se se ztrátou lépe vyrovnat. Nejvýznamnějším vnímaným protektivním faktorem byla sociální opora ze strany přátel a rodiny.This work is concerned with father's death and it's impact on various psychosocial aspects of family life. The goal of this work was to map how the death intereferes into these areas of family life. The research sample consisted of 5 dyads, so overall 10 respondents from families in which father's death occured. The experience was reflected retrospectively. The current age of respondents from the children's group was 18-30 years and the age at the time of father's death was 9-12 years. Respondents signed an informed consent form before the polostructured interview took place. Interpretative phenomenological analysis was used to analyze the data. This study found that the mother-child relatioship deepened and they got closer. The family also became closer with other relatives, especially the father's brother. The process of accepting mother's new partner was complicated and hard for the child. However after some time the relationship improved. Financial situation of families improved, thanks to widow and orphan pension and life insurance of the deceased. Good memories of the deceased predominate and they are mostly tied to experiences shared together. Attending the funeral was viewed by participants as a necessary part of the grieving process that helped them to better cope with father's death. The most important protective factor was social support provided by friends and family of the bereaved.