Předkládaná práce se zaměřuje na problematiku psychosomatiky řidičů městské hromadné dopravy (MHD), která je chápána jako důsledek působícího pracovního stresu. Detailněji se zaměřuje na psychosomatické obtíže u řidičů, kteří absolvovali při výkonu povolání jednu nebo více dopravních nehod (DN). Ty totiž představují další významný stresor. Cílem je zjištění stěžejních potencialit intervenčního programu pro řidiče MHD po DN, zaměřeného na psychosomatické obtíže. Práce tedy představuje evaluaci přípravy programu, založenou na analýze potřeb cílové populace. Design práce je smíšený, sekvenční. Nejprve je předložena kvantitativní a následně navazující kvalitativní část. Kvantitativní část vychází z dotazníkového šetření realizovaného v dopravních podnicích v Brně, Ostravě, Plzni a Liberci (N = 441), má charakter korelační a srovnávací studie. Kvantitativní část mapuje parametry a vztahy dané problematiky, stanovuje vhodnou cílovou populaci pro připravovaný program a stanovuje osnovy následných rozhovorů a ohniskové skupiny. Jsou v ní testovány hypotézy o vztazích dané problematiky. Kvalitativní část je interpretativní fenomenologickou analýzou prožívání s důrazem na analýzu potřeb cílové populace. Tato analýza vychází z 6 rozhovorů s řidiči MHD po DN z dopravních podniků Brno a Praha a z ohniskové skupiny v dopravním podniku v Ostravě. Kvalitativní část formuluje klíčové fenomény prožívání a klíčové potřeby cílové populace pro tvorbu připravovaného programu. Výstupem je formulace stěžejních potencialit programu a návrh programu, který shrnuje poznatky teoretické i výzkumné části práce. Návrh obsahuje 4 tematické okruhy. Každý se zaměřuje na určité fenomény a potřeby, které vyvstaly jako klíčové pro snížení psychosomatických obtíží. Práce představuje jádro pro budoucí konkrétní metodické postupy pro odborníky, kteří tyto programy budou realizovat.The presented work focuses on the psychosomatics problems of urban transport drivers (UTD), which is understood as an occupational stress consequence. In more detail, it focuses on the psychosomatic disorders of drivers, who have experienced one or more traffic accidents (TA), which represents another significant stressor in target population. The aim is to identify the key potentials of the intervention program. Program for UTD after TA, focused on psychosomatic disorders. The work, therefore, represents the program preparation evaluation, based on target population needs analysis. The work design is mixed and sequential. First, the quantitative and then the following qualitative part is presented. The quantitative part is based on a questionnaire survey conducted in transport companies in Brno, Ostrava, Plzeň, and Liberec (n = 441) and represents correlation and comparative study. The quantitative part analyses parameters and relationships determines the appropriate population for the prepared program and sets the elements of subsequent interviews and focus groups. Hypotheses about the relationships are tested. The qualitative part represents an interpretative phenomenological analysis (IPA), that emphasis target population needs analysis. This analysis is based on 6 interviews with UTD from public transport companies Brno and Prague, who have experienced TA and on a focus group in a public transport company in Ostrava. The qualitative part describes the key phenomena and key target population needs. Finally, the key potentials of the prepared program are formulated and program suggestions, summarizing the findings of the theoretical and empirical part of the work is presented. It contains 4 thematic areas. Each focuses on phenomena and needs that have arisen as key to reducing psychosomatic disorders. The work represents the core for future guidelines and specific methodological procedures for professionals who will implement these programs.