Number of the records: 1  

Cyklická stavba petřkovických vrstev v dobývacích prostorech Paskov a Staříč

  1. Title statementCyklická stavba petřkovických vrstev v dobývacích prostorech Paskov a Staříč [rukopis] / Lenka Dvořáková
    Additional Variant TitlesCyklická stavba petřkovických vrstev v dobývacích prostorech Paskov a Staříč
    Personal name Dvořáková, Lenka, (dissertant)
    Translated titleCyclic pattern of Petřkovice Member in the Paskov and Staříč mining area
    Issue data2022
    Phys.des.72 s. : mapy, schémata, tab. + 1 CD ROM, 1 mapa vrtů, 4 litologicko-korelační řezy
    NoteVed. práce Lada Hýlová
    Oponent Martin Sivek
    Another responsib. Hýlová, Lada (thesis advisor)
    Sivek, Martin (opponent)
    Another responsib. Univerzita Palackého. Katedra geologie (degree grantor)
    Keywords česká část hornoslezská pánev * ostravské souvrství * petřkovické vrstvy * cyklická stavba * genetické cykly * hlavní ostravský brousek * faunistické horizonty * Czech part of the Upper Silesian Basin * Ostrava Formation * Petřkovice Member * cyclic structure * genetic cycles * main ostrava whetstone * faunistic horizons
    Form, Genre diplomové práce master's theses
    UDC (043)378.2
    CountryČesko
    Languagečeština
    Document kindPUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitleMgr.
    Degree programNavazující
    Degree programEnvironmentální geologie
    Degreee disciplineEnvironmentální geologie
    book

    book

    Kvalifikační práceDownloadedSizedatum zpřístupnění
    00267864-811091974.zip710 MB04.01.2022
    PosudekTyp posudku
    00267864-ved-606813502.docxPosudek vedoucího
    00267864-opon-461909721.docxPosudek oponenta
    Ostatní přílohySizePopis
    00267864-other-149445682.zip8 MB

    Předložená práce se zabývá studiem cyklické stavby petřkovických vrstev v české části hornoslezské pánve, kterou se v minulosti zabývalo mnoho autorů. V rešeršní části je popsána geologie české části hornoslezské pánve, vymezení a geologická stavba ostravského a karvinského souvrství, s detailním zaměřením na petřkovické vrstvy. Dále byla popsána cyklická stavba ostravského souvrství a charakterizován genetický cyklus a litologický cyklus. Oba cyklické modely byly vymezeny na vybraném vrtu 1104-95 a zhodnocena jejich aplikovatelnost do podmínek sedimentace petřkovických vrstev. V neposlední řadě byly stručně charakterizovány skupiny faunistických horizontů, jenž spadají do petřkovických vrstev a taktéž byly zmíněny významné tonsteinové a brouskové horizonty, které se zde nachází. Ke zpracování metodické části jsem používala vrtnou databázi, zastihující petřkovické vrstvy v dobývacích prostorech Paskov a Staříč, jenž vlastní Univerzita Palackého v Olomouc - katedra geologie. Vypracovala jsem přehlednou mapu, která zachycuje veškeré vrty zastihující petřkovické vrstvy v dobývacích prostorech Paskov a Staříč v české části hornoslezské pánve a čtyři litologicko-korelační řezy, které jsou vedeny ve směru S-J a V-Z. Bylo zjištěno, že ve studované oblasti je díky vrtné prozkoumanosti možné blíže charakterizovat interval od hlavního ostravského brousku po skupinu faunistických horizontů Bohumily. V tomto intervalu mají horizonty převážně sladkovodní charakter. Pouze u skupiny faunistických horizontů Nanety a Leonarda, který byl doložen pouze u jednoho vrtu, se projevuje vliv ingrese moře. Na základě těchto poznatků a informací o sedimentačním prostředí petřkovických vrstev ze studia vyplynulo, že genetické cykly podle původně zamýšlené metodiky nelze vymezit ve studovaném intervalu. Litologické cykly lze vymezit, ale byl zaznamenán vliv eroze, která se podepsala na stavbě cyklů. Velice často, zde docházelo k absenci některých vrstev v rámci cyklu. Po upravení schématu genetického cyklu do podmínek dobývacího prostoru Paskov a Staříč, se podařilo vymezit 12 cyklů. Litologických cyklů bylo vymezeno 45.The presented work deals with the study of the cyclical construction of the Petřkovice Member in the Czech part of the Upper Silesian Basin, which has been dealt with by many authors in the past. The research part describes the geology of the Czech part of the Upper Silesian Basin, the delimitation and geological structure of the Ostrava and Karviná Formations, with a detailed focus on the Petřkovice Member. Furthermore, the cyclic structure of the Ostrava Formation was described and the genetic cycle and the lithological cycle were characterized. Both cyclic models were defined on a selected drill hole 1104-95 and their applicability to the sedimentation conditions of the Petřkovice Member was evaluated. In the last part, the groups of faunal horizons that fall into the Petřkovice Member were briefly characterized, and the important tonstein and grinding horizons that are located here were also mentioned. To process the methodological part, I used a drilling database, covering the Petřkovice Member in the mining areas of Paskov and Staříč, which is owned by Palacký University in Olomouc - Department of Geology. I have prepared a map with all boreholes in the Petřkovice Member in the Paskov and Staříč mining areas in the Czech part of the Upper Silesian Basin and four lithological-correlation sections, which are in the S-J and V-Z directions. It was found that in the studied area, thanks to drilling research, it is possible to characterize the interval from the main Ostrava whetstone to the group of fauna horizons Bohumila. In this interval, the horizons are predominantly freshwater. Only in the group of faunistic horizons Naneta and Leonard, which was documented in only one drill hole, is the influence of sea ingress. Based on these findings and information about the sedimentary environment of the Petřkovice Member, the study showed that genetic cycles according to the originally intended methodology cannot be defined in the studied interval. Lithological cycles can be defined, but the effect of erosion on the construction of the cycles has been noted. Very often, there was an absence of some layers within the cycle. After adjusting the scheme of the genetic cycle to the conditions of the mining area Paskov and Staříč, it was possible to define 12 cycles. Lithological cycles have been defined 45.

Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.