Bakalářská práce se zabývá aplikací teorie voleb druhého řádu na volby do Evropského parlamentu konaných v květnu roku 2019 v zemích Visegrádské čtyřky. Analýza si bere za cíl vyzkoumat, zdali je téměř po čtyřiceti letech existence této teorie možné objasnit výsledky evropských voleb pomocí hypotéz formulovaných jejími zakladateli Karlheinzem Reifem a Hermannem Schmittem. Celá bakalářská práce se dělí do dvou částí. V první části je představena teorie voleb druhého řádu. Druhá část je tvořena analýzou jednotlivých států Visegrádské čtyřky. Teorie a posléze praktický výzkum jsou členěny dle čtyř stanovených hypotéz. První z nich předpokládá, že volební účast a procento neplatných hlasů bude ve volbách do Evropského parlamentu vyšší než v národních volbách prvního řádu. Druhá hypotéza říká, že předvolební kampaně v eurovolbách obsahují témata druhého řádu, ale z většiny témata v prostoru domácí politické arény. Dále je pro potvrzení Reifovi a Schmittovi teorie zapotřebí, aby vládní strany ztrácely v eurovolbách voličskou podporu v závislosti na volebním cyklu, ve kterém se nacházejí. A za čtvrté, aby měly malé, nové, více radikální a populistické politické strany ve volbách do evropského parlamentu větší úspěch než v národních volbách prvního řádu. Na základě výzkumu je možné formulovat závěr, že ze států Visegrádské čtyřky se nejvíce přibližují teorii druhého řádu výsledky voleb do Evropského parlamentu 2019 v České republice a na Slovensku, o něco méně poté v případech Maďarska a Polska.The bachelor's thesis deals with the application of the second-order elections theory on the elections to European Parliament held in May 2019 in Visegrad Four countries. The analysis aims to examine whether, after almost forty years of existence of this theory, it is possible to clarify the results of the European elections using hypotheses formulated by its founders Karlheinz Reif and Hermann Schmitt. The whole bachelor thesis is divided into two parts. The first part presents the theory of second-order elections. The second part consists of an analysis of the individual states of the Visegrad Four. The theory and then the practical research are divided according to four established hypotheses. The first assumes that turnout and the percentage of invalid votes will be higher in European Parliament elections than in first-order national elections. The second hypothesis states that the election campaigns in the European elections contain topics of the second-order arena, however, mostly topics of the domestic political arena. Furthermore, in order to confirm Reif and Schmitt's theory, government parties need to lose voter support in the European elections depending on the electoral cycle in which they find themselves. And the fourth hypothesis says that small, new, more radical and populist political parties will be more successful in European elections than in first-order national elections. Based on the research, it is possible to formulate the conclusion that in case of the Visegrad Four countries, the results of the 2019 European Parliament elections in the Czech Republic and Slovakia are the closest to the second-order theory. The theory is confirmed less in the cases of Hungary and Poland.