Tato práce se věnuje sešitové edici nazvané Detektivní novelly a jejímu hrdinovi, prvnímu českému serializovanému detektivovi jménem Léon Clifton. Detektivní novelly vycházely původně v letech 19061911, celkem vzniklo na 275 pokračování, a i když jsou příběhy umístěny zejména do "exotických" Spojených států a tváří se jako původní převyprávění případů bývalého soukromého detektiva, jejich autorem je pravděpodobně z větší části český spisovatel A. B. Šťastný. Cliftonovy příběhy byly vydávány týdně a patřily do celoevropského hledání nového publikačního formátu, tj. uzavřeného sešitu malého formátu o rozsahu 32 stran. Tyto sešity v mnohém navazovaly na předchozí kolportážní literaturu (často označovanou ne vždy správně jako krvavý román), ale společně s dalšími produkty (časopisy a noviny) stály u počátků vzniku moderních masových médií ve městech. Velikost i rozsah sešitů byly ideální na cestu do vlaku, případně pod školní lavici. Krátké povídky, označované sice jako novely, obsahují řadu bizarních "kriminálních" případů, jež jsou často vyřešené pomocí náhody, bez kriminalistických metod. Detektivní žánr v českých zemích se ustavuje až v druhé polovině sedmdesátých let 19. století, i když jeho kořeny nacházíme v již zmiňovaných krvavých románech. Moderní kriminalistické metody, které se ve světové literatuře váží se jmény jako E. A. Poe nebo Wilkie Collins, naše "cliftonky" příliš neberou na vědomí a vychází spíše z pravděpodobně plagovaných detektivnách povídek anglo-amerických námezdných autorů (sešitová řada s Nickem Carterem atd.) Dobové konkurenční podniky navázaly na úspěch Cliftonových dobrodružství a během několika let vznikly desítky dalších sešitových řad, kulminující kolem roku 1908. Přesto zůstal Léon Clifton minimálně do konce druhé světové války jednou z nejdůležitějších postav české populární kultury, která se odrazila ve filmu, divadle, komiksu, hudbě a zejména v parodiích. Mezi dvacátými a čtyřicátými léty 20. století byly cliftonky mnohokrát reeditovány, pojmenování "Clifton" se stalo běžným při slangovém označení detektiva nebo policisty. Detektivní novelly přijala za své i česká avantgarda, podobně jako francouzská našla zalíbení v případech Fantomasových: například Osvobozené divadlo Voskovce a Wericha využívá popularitu cliftonek ve své hře Gorilla ex machina (1928). Po druhé světové válce ovšem nastává podobně jako u celé populární kultury dlouhodobý ústup ze slávy, který se tu a tam v liberálnějších šedesátých letech a zejména po roce 1989 pokusili někteří autoři vzkřísit (mj. Jaroslav Velinský) stvořením dalších příběhů. Ačkoliv se o "případu Clifton" víceméně ví, jednotlivé zprávy o něm jsou fragmentární a plné chyb a nejasností. Vědělo se doposud málo o autorství, nebyla zpracovaná celá publikační historie jednotlivých svazků, žádná veřejná ani nám známá soukromá knihovna nemá komplet všech Cliftonových příběhů. Právě na tyto problémy se předkládaná disertační práce zaměřuje, navíc ji doplňuje detailní anotovaná biblilografie všech dostupných svazků.In this dissertation ("The Century of Clifton") I will focus on the protagonist of the first Czech serial detective, Léon Clifton. It appeared in a serialized series called "Detektivní novelly" (Criminal novels) in the years 19061911. Although Clifton stories a total of 275 came out take place in Chicago, USA, its author is presumably a Czech writer A. B. Šťastný. Clifton "pulp fiction stories" published weekly, were anonymous and caused after previous "colportage literature" (kolportážní literatura, or krvavý román) a small shock. Their range (only 32 pages small size) was in fact perfect for a train journey to the work, or for being read under a school desk. Short stories were full of bizarre criminal cases and most of them were solved in a completely non-detective way. The reliance on coincidence as an element of criminal practice connects these stories rather to romantic stories from 19th century (the so-called "krvavé romány", penny dreadful stories) than to modern criminal methods that as introduced by the E. A. Poe or Wilkie Collins. "Cliftonky" as it became known often plagiarized the detective stories of Anglo-American authors (Nick Carter etc.) The competing publishing houses immediately started producing dozens of similar pulp fiction stories, nevertheless Léon Clifton remained an important part of Czech popular culture (film, comics, parodies). In the 1920s and 1940s were his stories again published, the name "Clifton" was used for naming police and detectives in argot. "Detektivní novelly" affected the Czech avant-garde, similarly to the way in which the French avant-garde was influenced stories of Fantomas. For example "Osvobozené divadlo" of Voskovec and Werich in the play "Gorilla ex machina" (1928) refers to the Clifton stories. After World War II the cult Léon Clifton stories was also supported by their inaccessibility. Pulp magazines were destroyed and were not held in public libraries. In the 1990s the character of Léon Clifton returns in the work of several authors (i. e. Jaroslav Velinský) and is used for creating new stories. However, in the long term only fragments of the "Clifton-case" are known we know little about authoship of individual stories, we do not possess all published magazines. These and other problems should be sorted by the presented dissertation, which will also contain a detailed critical bibliography of all available sources.