Práce reflektuje vztah starořecké civilizace ke krajině a snaží se podat komplexní obraz této vzájemné interakce, jež se z části podílela na transformaci krajinného rázu v mediteránním prostoru. Vyjma environmentální studie (exploatace půdy, deforestace) obsahuje práce konstrukt postoje antického člověka ke krajině: vykořisťovatel i uctívatel; vykořisťovatel na bázi každodennosti při kultivaci půdy, uctívatel, jenž chápe přírodní sféru jako kosmologický řád daný božskou silou, proto se v krajině nacházel přehršel oltářů a posvátných míst. Práce tedy hodnotí tři základní typy krajin ve starověkém Řecku klasické doby - městskou, rurální a sakrální, které se vzájemně prostupují. Percepce krajiny je analyzována na základě pramenné základny; jedná se o spisy historické (Historiai, Hellenika...), filozofické (Apomnémoneumata Sokratús, Faidros,Peri fyseós, Olynthiakoi...), divadelní hry (Oidipús ho epi Kolónó...) či odborné spisy (Peri fytón historia, Peri aerón hydatón topón, Oikonomikos, Politika...) z dob klasického Řecka (4.-5. stol. př. n. l.).Thesis is generally focused on relationshop of human-landspace between ancient Greek civilization and ancient Greek landscape in classical period. This thesis is an environmental study, which reflect the influence of ancient society on the current form of Mediterranean landscape. The author of the thesis describes three basic type of landscape rural, urban and sacral space; In clasiccal antiquity all three basic type of countryside were in symbiosis with human society. Research of the thesis stand on the analysis of the sources from clasiccal antiquity; historical works (Historiai, Hellenika...), pholosophical works (Apomnémoneumata Sokratús, Faidros,Peri fyseós, Olynthiakoi...), drama (Oidipús ho epi Kolónó...) and specialist works (Peri fytón historia, Peri aerón hydatón topón, Oikonomikos, Politika...)