V roce 1906 popsal jako první J. O. Turner poruchu vývoje stálého zubu způsobenou přechodem infekce z avitálního dočasného zubu na zárodek stálého zubu. Tato porucha se nejčastěji vyskytuje u horních frontálních zubů a u premolárů kvůli těsným anatomickým vztahům kořenů dočasných zubů se zubními zárodky. Dnes tyto změny na sklovině nazýváme vývojové defekty skloviny, Developmental Defects of Enamel (DDE), a rozdělujeme je podle makroskopického vzhledu (DDE index, Modifikovaný DDE index) na hypoplazii, ohraničenou a difuzní opacitu.Nejčastější příčinou vzniku zánětu u dočasných zubů je jejich postižení kazem raného dětství, Early Childhood Caries (ECC), a rozvojem jeho komplikací. Prevalence tohoto postižení v dočasném chrupu je stále poměrně vysoká. Pohybuje se od 1% u australských dětí a 2,1% u dětí ve Skandinávii až po výskyt u 85% dětí ve venkovských oblastech Číny.Cílem této práce je provést syntézu historických a nejnovějších poznatků o souvislostech mezi kazem raného dětství v dočasném chrupu a vývojových defektech skloviny stálých zubů jako jejich následků a také porovnat četnost, se kterou se vyskytují u dětí s kariézním a intaktním chrupem.J. O. Turner was the first, who in year 1906 described the developmental defect of permanent tooth caused by spreading of periapical inflammation from avital temporary predecessor to permanent tooth germ. This disorder is most common in the upper front teeth and premolars, because of their close relationships between roots of decidiuous teeth and germs. Today these changes are called developmental defects of enamel (DDE), and they are divided into hypoplasia, demarcated and diffuse opacity. The most common cause of inflammation of deciduous teeth is affecting by early childhood caries (ECC) and the development of its complications. The prevalence of this disorder is still relatively high. It ranges from 1% among Australian children and 2,1% of children in Scandinavia to 85% of children in country areas of China. The aim of this work is a synthesis of recent and historical knowledge about the relationship between the early childhood caries and developmental enamel defects in their permanent successors and also compare the frequency with they occur in children with caries-destroyed to intact teeth.