Předkládaná práce, ostatně jak název napovídá, se zabývá problematikou odkazu v NOZ. Autor tuto problematiku považuje za aktuální, neboť s účinností NOZ se tento institut vrací do našeho právního řádu po padesáti letech. První kapitola je věnována historickému vývoji odkazu. Stručně je zmíněna jeho úprava v právu římském, pozornost je věnována i úpravě odkazu v ABGB a SZO. Stěžejní pro samotnou práci je kapitola následující s názvem ,,Odkaz v NOZ". Zde jsou podrobeny detailnímu výzkumu veškeré aspekty jeho úpravy. Pojednáno je o zřízení odkazu, osobách jím obtížených, nabytí odkazu, odvolání odkazu a o jeho jednotlivých druzích. Nutno dodat, že této kapitole je věnován prostor největší. Rovněž dochází ke srovnání se zahraniční úpravou. Komparována je zde úprava odkazu v BGB. Cílem této práce je poskytnout důkladnou analýzu daného institutu a zhodnotit, zda je dostatečná. Dále je zkoumána využitelnost a důvod opětovného zařazení odkazu do našeho právního řádu. Autor se rovněž zabývá problematickými aspekty úpravy a přichází s jejich řešením. V závěru práce autor dodává, že úpravu odkazu v NOZ mj. vzhledem k její komplexnosti a srozumitelnosti považuje za dostatečnou. Autor se domnívá, že odkaz nalezne využití i v současnosti a jeho návrat do právní úpravy vnímá jako projev celkových koncepčních změn soukromého práva, zejména pak jako projev posílení autonomie vůle. V rámci úvah de lege ferenda autor navrhuje zařazení principu falcidiánské kvarty i v rámci pododkazu a případě přednostního odkazu zbavení dědice odkazem obmyšleného břemene z tohoto odkazu.The presented work, as the name suggests, deals with the legacy in the New civil code. Author considers this issue current, since New civil code brings this institute back into our legal system after fifty years. The first chapter is devoted to the historical development of legacy. Briefly mentioned the issue in Roman law, attention is also paid to the legacy in ABGB and Middle civil code. The following chapter titled, ,,legacy in the New civil code" is central to the work itself. There subjected all aspects of its regulation to detailed research. Discussed are topics as the establishment of a legacy, people burdened by it, acquisition of legacy, removal of the legacy and the individual species. It should be noted that this chapter deals with the most. Moreover, there is the comparison with foreign regulations, specifically the legacy in the BGB The aim of this work is to provide a thorough analysis of the institute and to decide whether it is sufficient or not. It is also investigated the usability of legacy and a reason to re - include the legacy to our legal system. In addition, the author deals with the problematic aspects of legislation and comes out with their solution. In conclusion, the author adds that the legislation of legacy in NOZ deems sufficient due to its complexity and clarity. The author believes that the legacy can be utilized even today, and its return to the legislation is perceived as a manifestation of changes in the overall concept of private law, especially as an expression of the autonomy of the will. Within considerations de lege ferenda, author proposes the inclusion of the principle falcidian quarts in legislation of sublegacy and in the case of preferential legacy deprivation of heir of charging himself.