Práce se na příkladu tvorby Jana Mikuláška zaměřuje na problematiku intermediálních vztahů divadla a filmu. Na základě vyhodnocení metodologických zdrojů se zabývá hlavními tematicko-teoretickými okruhy a přináší ozřejmění inspirací Jana Mikuláška pro používání filmového média na příkladu širšího okruhu jeho inscenací. Práce na uvedeném základě dále přistupuje ke strukturální analýze transparentních inscenací Zlatá šedesátá, Na Větrné hůrce, Doktor Faustus a Šedá sedmdesátá, vybraných tak, aby jejich prostřednictvím bylo možné prezentovat tři technologické modely. Analýzy postihují sémantické a technologické zapojení filmového média do inscenační struktury a specifika samotných technologických modelů. Práce v závěru přináší souhrnnou charakteristiku hlavních rysů Mikuláškovy práce s filmovým médiem a nástin kontextového srovnání s jinými současnými českými divadelními tvůrci.This study examines the issues of intermedial relationships of theatre and film using the work of Jan Mikulášek as an example. It deals with the main thematic and theoretic fields based on evaluation of methodological sources, and on the example of variety of his productions it brings clarification of Jan Mikulášek's inspirations for using film. Furthermore, based on the information above the study approaches the structural analysis of transparent productions The Golden Sixties (Zlatá šedesátá), Wuthering Heights (Na Větrné hůrce), Doctor Faustus (Doktor Faustus), The Grey Seventies (Šedá sedmdesátá) chosen in the way that it would be possible via them to present three technological modes. The analyses capture semantic and technological employment of film in the production structure and specification of the technological modes as such. Finally, the study brings summarizing characteristics of the main features of Mikulášek's work with film, and the outline of contextual comparison with other contemporary Czech theatre makers.