Vzdělání je považováno za zásadní předpoklad a ukazatel rozvoje. V zemích postižených konfliktem však vzdělávací systém většinou selhává. V Demokratické republice Kongo byl sektor vzdělávání po desítky let zanedbaný a vážně podfinancovaný. Školství tak ve značné míře začalo být financováno rodiči dětí a stalo se z něj výhradní zboží, k němuž mnozí nemají přístup. Neustávající konflikt a nestabilita ve východním Kongu dále prohlubují problémy v poskytování základního vzdělání. Diplomová práce se zaměřuje na problematiku mezinárodní pomoci ve vzdělávání v konfliktem postihnutém regionu Jižní Kivu na východě Demokratické republiky Kongo. Práce analyzuje příklady "dobré praxe" mezinárodních nevládních organizací ve vzdělávání ve specifickém (post) konfliktním kontextu a ilustruje tak některé tendence současné mezinárodní pomoci v oblasti.Education is considered to be a precondition and an indicator of development. However in conflict-affected countries the education system usually fails. In the Democratic Republic of Congo, education sector has been neglected and severely underfunded for decades, resulting in the school costs burden being carried mostly by parents of pupils, what makes Congolese education highly exclusive, denying access to education to many. Perpetual conflict and insecurity in the Eastern DRC further weakens the system and impacts the provision of basic education. The thesis describes and analyzes examples of good practice in interventions of international non-governmental organizations (INGOs) in education in specific (post)conflict context of South Kivu, illustrating some of the current trends of international assistance in education sector in education in conflict-affected Eastern DRC.