Odumření části myokardu vzniklé přerušením krevního zásobení. Příčinou bývá uzávěr některého úseku koronární tepny, nejč. při její ateroskleróze, s následnou těžkou ischemií příslušného okrsku tkáně. Rizikové faktory IM jsou v podstatě shodné s rizikovými faktory aterosklerózy. Onemocnění se klasicky projevuje silnou bolestí na hrudi, úzkostí, pocením. Někdy mohou nastat zažívací obtíže, projevem může být rovněž srdeční selhání. V důsledku elektrické nestability mohou vznikat arytmie, nejzávažnější je vznik fibrilace komor. Při diagnóze infarktu se uplatňuje EKG, laboratorní vyšetření, echokardiografie, rtg, scintigrafie aj. Podle EKG lze odhadnout lokalizaci i stáří infarktu. Kromě rozsahu IM je důležitá též jeho lokalizace (související s postiženou koronární tepnou) a hloubka. Nejč. lokalizacemi jsou IM spodní stěny (tzv. diafragmatický) při postižení a. coronaria dextra a IM přední (anteroseptální) stěny při postižení r. interventricularis anterior nebo IM postranní (anterolaterální) stěny při postižení r. circumflexus. Včasná léčba zabrání rozvoji nekrózy či zmenší ložisko infarktu. I později je vhodné řešení stavu koronárních tepen (angioplastika, bypass). (cit. Velký lékařský slovník online, 2017 http://lekarske.slovniky.cz)
Database
MESH
References
(8) - MESH
(6) - Books
subject heading
Number of the records: 1
openseadragon
This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about
how we use cookies.