Autor chce určit velikost a tvar relace mezi běžeckou rychlostí a individuálními morfologickými parametry. Pro tento účel používá metodu křivočarého zpětného pohybu. Tato studie tak představuje podstatné kognitivní prvky pro vyřešení morfologických problémů podmínek samohybné rychlosti. Autor došel k závěru, že jediným morfologickým parametrem, který ovlivňuje zkrácení běžeckého času na krátkou vzdálenost, je tělesná výška. Změny v běžeckých časech jsou zakresleny v parabole s vrcholem podprůměrných hodnot této morfologické vlastnosti. Rozbor křivky popisující vztahy běžecké rychlosti ukazuje slabý kladný vliv štíhlé a průměrné tělesné soustavy.