Autor se ve své práci úvodem zabývá otázkou nejobecnější podstaty pádu ve vztahu k totalitě jazyka, vztahem pádu ke skutečnosti a významem pádu. Ve druhé části zkoumá východiska systému popisu, pádový vzorec, jeho původ aderivaci. Ve třetí části identifikuje soubor deklinačních morfémů ve výrazovém smyslu, vykládá formální gramatickou podstatu deklinačního typu a popisuje hierarchii pádových vzorců. Ve čtvrté části svá pozorování shrnuje.